Klinický význam infekcí vyvolaných RSV a možnosti specifické prevence

Souhrn

Pazdiora P. Klinický význam infekcí vyvolaných RSV a možnosti specifické prevence. Remedia 2024; 34: 92–96.

Respirační syncytiální virus (RSV) je významným původcem onemocnění horních a dolních cest dýchacích ve všech věkových skupinách. Závažným průběhem infekce jsou nejvíce ohroženy nedonošené děti a nejmladší děti (zejména ve věku do šesti měsíců), lidé ve věku 65 let a star­ší a jedinci bez ohledu na věk při přítomnosti dalších chronic­kých onemocnění. Analýzy dokládají nezanedbatelné riziko hospitalizací a úmrtí při onemocnění RSV. Vedle nespecifické prevence v podobě dodržování hygienických opatření a kojení hraje významnou roli v zamezení šíření viru prevence specifická. K možnostem pasivní imunizace patří podání monoklonálních protilátek, které je však prozatím velmi omezené. Na významu znovu nabývá aktivní imunizace v podobě očkování, v současnosti je ve vývoji několik desítek vakcín. V České republice jsou k dispozici zatím bez úhrady ze zdravotního pojištění dvě vakcíny určené pro aktivní imunizaci dospělých osob ve věku 60 let a starších, jedna z nich navíc pro pasivní ochranu kojenců od narození do šesti měsíců věku po imunizaci matky mezi 24. a 36. týdnem gestace.

Klíčová slova: respirační syncytiální virus – hospitalizace – mortalita – vakcinace.

Summary

Pazdiora P. The clinical significance of RSV infections and what can be done for their specific prevention. Remedia 2024; 34: 92–96.

Respiratory syncytial virus (RSV) represents a significant cause of both upper‑ and lower‑respiratory tract infections in all age groups. Prematurely born and young infants (especially until 6 months of age), people aged 65 or older, and patients suffering from chronic illnesses are the ones most endangered by severe course of RSV infections. Analyses confirm that the risk of hospitalization and even death associated with RSV infections is not negligible. Beside non‑specific prevention based on the observance of hygienic rules and breastfeeding, specific prevention also plays an important role in the limitation of RSV spreading. Passive immunization can be achieved through the application of monoclonal antibodies, the availability of which has been, however, very limited. Active immunization through vaccination is becoming more important again while tens of vaccines are being currently developed. In the Czech Republic, two vaccines not covered by the health insurance are available for people aged 60 or older, one of which may also be used for the passive protection of infants up to 6 months of age, provided that the mother gets immunized between the 24th and 36th week of her pregnancy.

Key words: respiratory syncytial virus – hospitalization – mortality – vaccination.

Respirační syncytiální virus (RSV) byl poprvé izolován v ro­ce 1955 z nemocných šimpanzů v amerických armád­ních laboratořích. U lidí byl poprvé zachycen roku 1956 jako původce respiračních infekcí u dětí. Jedná se o obalený jed­novláknový RNA virus, který patří do rodu Orthopneumovirus z če­ledi Pneumoviridae. Nukleová kyselina obsahuje celkem 10 ge­nů, které kódují 11 proteinů. V obalu viru jsou tři virové proteiny: fúzní protein F, glykoprotein G a hydrofobní protein SH. Význam proteinů F a G je zásadní z hlediska imunopatogeneze, a proto jsou důležité i při přípravě specifické prevence. Existuje pouze jeden sérotyp, který se rozlišuje na dva subtypy – RSV‑A a RSV‑B. Další klasifikace se vyvíjí a není dosud celosvětově sjednocena [1–3].

Klinický průběh onemocnění

Respirační syncytiální virus je významným původcem onemocnění horních a dolních cest dýchacích (HCD a DCD) ve všech věkových skupinách. Při akutní infekci dochází k výraznému zvýšení odporu dýchacích cest, sní­žení jejich průchodnosti zánětem a hlenem. Příznaky se pohybují od mírných (rýma, ucpání nosu, kašel) až po závažné projevy těž­ké infekce (tachypnoe, prodloužené exspirium, hypoxie, letargie aj.), které mohou vést k hospitalizacím a úmrtím. Nemocní s komplikovaným průběhem vyžadují mechanickou ventilaci s nutností léčby na jednotkách intenzivní péče, v důsledku onemocnění může dojít ke kardiopulmonálním komplikacím (městnavé srdeční selhání a dekompenzace chronické obstrukční plicní nemoci), popř. k úmrtí [4,5].

Závažnost klinických projevů je ovlivněna především věkem – těžkými průběhy infekce jsou nejvíce ohroženy nedonošené děti a nejmladší děti (zejména ve věku do šesti měsíců), lidé ve věku 65 let a star­ší, dále všichni bez ohledu na věk při přítomnosti dalších chronic­kých onemocnění ­[5–8]. Respirační syncytiální virus se podílí na etiologii dětských bronchio­litid až v 60–80 %, ve 40 % na pneumoniích [8,9].

Riziko hospitalizace

Na základě analýzy publikovaných studií bylo odhadnuto, že v ro­ce 2019 ve světě proběhlo u dětí ve věku do pěti let 33 milionů akutních one­mocnění DCD vyvolaných RSV, z nich 101 400 skončilo úmrtím. Z 3,6 milionu onemocnění, která si vyžádala hospitalizaci, zemřelo během ní 26 300 dětí. Celosvětově se odhaduje, že na základě akut­ních infekcí DCD vyvola­ných RSV dochází přibližně u 9,7 %, resp. 10,9 % dě­tí k hospitalizaci s významnými rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi [10,11].

Důležitým zdrojem informací je odhad počtu hospitalizací v Evropské unii u dětí ve věku do pěti let. Pod­le tohoto systematického odhadu zpracované­ho před pandemií covidu‑19 je ročně s infekcí RSV hospitalizováno v průměru 245 244 dětí ve věku do pěti let (1 006 případů/100 000 osob), v ČR 5 666 dětských pacientů. Na základě to­hoto odhadu bylo propočteno, že riziko hospita­lizací v naší republice je ve věkové skupině 0–2 měsíce 7 390 případů/100 000 osob, ve věkové skupině 3–5 měsíců 4 100 případů/100 000 osob, nejnižší je ve věku 36–59 měsíců – 110 případů/100 000 osob [12]. Na základě analýzy počtu hospitalizací v ČR s diagnózami J12.1, J20.5 a J21.0 v letech 2017–2022 lze odhadovat riziko hospitalizace na 100 000 osob a rok pro děti ve věku do šesti měsíců na 892 případů, pro děti ve věku 6–11 měsíců na 281 případů, pro děti mladší pěti let na 156 případů. Odhadované riziko je několikanásobně nižší než uváděné v literatuře [13].

Za významný rizikový faktor pro hospitalizaci v prvních letech života se považuje zejména nedonošenost a komorbidity. Řada studií ale potvrzuje, že většina hospitalizovaných dětí ve věku do dvou let byla do té doby považována za zdravé [14,15]. Z toho vyplývá, že současná spe­cifická preventivní opatření pro většinovou zdravou část dětské populace jsou nedostatečná [8].

Infekce RSV jsou četné a klinicky významné i u dospělých jedinců. I zde platí, že kromě rozdílu mezi jednotlivými zeměmi dochází rovněž k roz­dílům ve výskytu této infekce a její závažnosti ve vyspělých a rozvo­jových zemích [16,17]. V současnosti se odhaduje, že ve Spojených státech amerických ročně dochází u 65letých a starších osob k 177 000 hospitalizací [18]. Retrospektivní data z šesti evropských zemí a jejich analýza potvrdily pokles rizika hospitalizace u starších dětí a mladších dospělých, u osob ve věku 65–74 let bylo v jednotlivých zemích riziko vypočítáno na 60–160 případů/100 000 osob, u 85letých a starších na 10–600 případů/100 000 osob. Na zákla­dě této a dalších analýz bylo odhadnuto riziko hospitalizace s in­fekcí RSV v Evropské unii a Norsku. Nejvyšší riziko bylo propočteno pro věkovou skupinu 85letých a starších jedinců (299 případů/100 000 osob). Pro ČR bylo odhadnuto riziko hospitalizace u 65letých a starších na 289 případů/100 000 osob. Každoročně dochází u 18letých a starších k 158 229 hospitalizacím; pro ČR byl odhadnut počet hospitalizací na 2 819, přičemž 2 514 hospitalizovaných, tj. 89,2 % z těchto případů, by měly představovat osoby ve věku nad 65 let [19]. Na základě analýzy počtu hospitalizací v ČR s diagnózami J12.1, J20.5 a J21.0 v letech 2017–2022 lze odhadovat riziko hospitalizace pro osoby ve věku 65 let a více na čtyři případy/100 000 osob/rok; pacienti v tomto věku byli zastoupeni mezi hospitalizovanými v jednotlivých letech v 3,3–15,3 % [20]. Na základě analýzy za období 2000–2021 bylo odhadnuto, že ve vyso­kopříjmových zemích došlo v roce 2019 u 60letých a starších osob k 5,2 milionu akutních respiračních onemocnění vyvolaných RSV, k 470 000 hospitalizací a k 33 000 úmrtí během hospitalizace. Od­hady pro rok 2025 jsou ještě vyšší [16].

Značný rozptyl výsledků jednotlivých studií a z toho vyplývají­cích odhadů je významně ovlivněn mj. geografickými rozdíly, do­bou sledování, rozdílnými laboratorními postupy, metodami surveillance a definicemi případů [21–25].

Riziko úmrtí

Smrtnost u hospitalizovaných dětí se udává v rozmezí 0–33 % s výraznými rozdíly podle přítomnosti rizikových faktorů, jako jsou chronické plicní onemocnění, kongenitální srdeční vada, ne­donošenost. Podle starších celosvětových dat jsou dopady infekce RSV vý­znamně rozdílné i na základě hospodářské vyspělosti – odhadova­ná smrtnost v důsledku těžkého onemocnění DCD souvisejícího s infekcí RSV u dětí ve věku do pěti let v průmyslových zemích se pohybuje kolem 0,3 %, v rozvojových zemích 2,1 % [26]. Při analýze hospitalizací v ČR s diagnózami J12.1, J20.5 a J21.0 v letech 2017–2022 bylo zjištěno 22 úmrtí u dětí do jednoho roku, 20 z nich bylo u donošených dětí [13].

Při analýze úmrtí u hospitalizovaných jedinců ve vyspělých zemích byla propočtena nejnižší úmrtnost ve věkové skupině 5–17 let a 18–49 let, nejvyšší úmrtnost ve věkové skupině 65letých a starších – 29,6–622,0 případu/100 000 osob – a u dětí do jednoho roku 7,2–66,0 případu/100 000 osob [27]. V letech 1999–2018 v USA ročně v souvislosti s infekcí RSV umí­ralo 96 dětí ve věku do jednoho roku – úmrtnost na tuto infekci byla v této věkové skupině pětkrát vyšší než na chřipku. Nejvyšší úmrtnost byla zjištěna ve věkové skupině 65letých a starších (46,8 případu/100 000 osob) – ročně zde umírá zhruba 14 000 lidí starších než 65 let [28]. Riziko hospitalizací a úmrtí u starších lidí je u infekcí RSV obdobné jako u chřipky [29].

Nespecifická prevence

Vzhledem k dlouhodobému vylučování původce po infekci a je­ho přežívání v prostředí je žádoucí důsledné mytí rukou nejen v domácnostech nemocných, ale zejména v nemocničním prostře­dí. Důležitá je i dekontaminace prostředí. Za významný způsob prevence se považuje také kojení – ovlivňuje nejen závažnost někte­rých projevů, ale i dobu hospitalizace a způsob léčby. Nejrůznější nefarmaceutická preventivní opatření proti infekci covid‑19 (lockdown, izolace, omezení pohybu, nošení ústenek a respirátorů, pře­rušení předškolní a školní výuky, resp. výchovy) ovlivnila příznivě výskyt řady infekčních nemocí včetně infekcí vyvolaných RSV [30].

Specifická prevence – pasivní imunizace

Přestože jsou infekce RSV považovány za celosvětovou zdravot­nickou prioritu, byla dosud jedinou možností specifické preven­ce pasivní imunizace monoklonálními protilátkami, tj. palivi­zumabem (přípravek Synagis). Indikace jeho podání je vzhledem k vysoké ceně poměrně zúžená, takže je podáván v jednotlivých zemích přibližně 2 % nově narozených dětí [31]. Omezeně je z tohoto důvo­du dostupný v rozvojových zemích. V minulosti byl jednoznačně potvrzen příznivý dopad této profylaxe na riziko hospitalizací, riziko pobytu na jednotkách intenzivní péče a oxygenoterapie dětí s touto pasivní imunizací – rozšiřování indikací přípravku je proto velmi žádoucí. Nevýhodou je nutnost opakovaného podávání jednou měsíčně v období nejvyššího rizika infekce RSV. Indikace v různých zemích jsou rozdílné a prů­běžně se mění [32]. Poslední rozhodnutí o používání a proplácení to­hoto přípravku zdravotními pojišťovnami v ČR bylo schváleno Státním ústavem pro kontrolu léčiv v roce 2016, indikace byly vy­tvořeny na základě kombinací gestačního věku, porodní hmot­nosti, určených závažných diagnóz a rizikových kontaktů, tč. jde o šest indikačních skupin [33].

Je proto žádoucí, aby co nejdříve byla v ČR stanovena finanční úhrada podle nových rozšířených indikací s využitím rizikových parame­trů, které doporučila v roce 2023 Česká neonatologická společnost a Společnost dětské pneumologie ČLS JEP [34]. Dříve nebo později se i na našem trhu objeví další monoklonální protilátky s delším profylaktickým účinkem na bázi nirsevimabu (přípravek Beyfortus), clesrovimabu aj.

Specifická prevence – aktivní imunizace

Důležitou součástí preventivních opatření bude v blízké bu­doucnosti nepochybně i očkování, tj. aktivní imunizace. Vzhle­dem k tomu, že první snahy o zavedení očkovacích látek skonči­ly v 60. letech minulého století neúspěšně, byla tato strategie na několik desítek let opuštěna [35]. Na základě vývoje molekulární vi­rologie byla přečtena struktura důležitého proteinu F. Na základě tohoto a dalších poznatků je v současnosti ve vývoji 34 různých vakcín, v různých fázích jsou nejrůznější klinické studie. Připravují se očkovací látky na bázi proteinů (tvořené partikule­mi, subjednotkové), živé (na bázi vektorů, atenuované), chimé­rické, mRNA vakcíny. Jejich využití bude odlišné i pro jednotlivé věkové skupiny. Samostatně se vyvíjejí očkovací látky určené pro děti ve věku mezi šesti měsíci až čtyřmi roky, pro starší děti, pro těhotné ženy, pro po­pulaci ve věku nad 60 let [35].

Na podzim roku 2023 začaly být v ČR distribuovány dvě očkova­cí látky. Vakcína Arexvy je určena pro aktivní imu­nizaci za účelem prevence onemocnění DCD způsobeného RSV u dospělých ve věku 60 let a starších. Očkovací látka Abrysvo je indikována pro pasivní ochranu před onemocněním DCD způsobeným RSV u kojenců od narození do šesti měsíců věku po imunizaci matky mezi 24. a 36. týdnem gestace a k pre­venci onemocnění DCD způsobeného RSV aktivní imunizací osob ve věku 60 let a starších.

Obě vakcíny se aplikují v jedné dávce. Potřeba přeočkování další dávkou nebyla stanovena. Očkování zatím není hrazeno ze zdravotního pojištění.

Vakcína Arexvy

Kvalitativní a kvantitativní složení

Po rekonstituci jedna dávka (0,5 ml) vakcíny obsahuje rekombinantní glykoprotein F respiračního syncytiálního viru stabilizovaný v prefuzní konformaci (RSVPreF3) a antigen (120 μg). RSVPreF3 je produkován ovariálními buňkami křečíka čínského technologií rekombinantní DNA. Antigen adjuvovaný na AS01_E obsahuje rostlinný extrakt z mydlokoru tupolistého (Quillaja saponaria Molina), frakce 21 (25 μg) a 3‑O‑deacyl‑4’‑ monofosforyl lipid A z bakterie Salmonella minnesota (25 μg).

Souhrn bezpečnostního profilu

Bezpečnostní profil vychází z klinické studie fáze III kontrolované placebem (provedené v Evropě, Severní Americe, Asii a na jižní polokouli) u dospělých ve věku ≥ 60 let, v níž více než 12 000 osob dostalo jednu dávku vakcíny Arexvy a více než 12 000 osob bylo podáno placebo. U účastníků studie ve věku 60 let a starších byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolest v místě injekce (61 %), únava (34 %), myalgie (29 %), bolest hlavy (28 %) a artralgie (18 %). Tyto nežádoucí účinky byly obvykle mírné nebo střední intenzity a odezněly během několika dnů po očkování. Většina ostatních nežádoucích účinků byla méně častá a tyto účinky byly v rámci studie v obou skupinách hlášeny s podobným výskytem.

Účinnost proti onemocnění dolních cest dýchacích spojenému s RSV

Primárním cílem studie bylo prokázat účinnost v prevenci první epizody onemocnění DCD prokazatelně spojeného s RSV‑A a/nebo B v průběhu první sezony po očkování. Potvrzené případy infekce RSV byly stanoveny pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (qRT‑PCR) na výtěru z nosohltanu. Onemocnění DCD bylo definováno na základě následujících kritérií: účastník musel pociťovat alespoň dva příznaky/dvě známky postižení DCD, přičemž minimálně jedna známka postižení musela být přítomna po dobu alespoň 24 hodin, nebo musel účastník pociťovat alespoň tři příznaky postižení DCD po dobu minimálně 24 hodin. Příznaky postižení DCD zahrnovaly nový vznik nebo zvýšené množství sputa, nově se vyskytující nebo silnější kašel, nově se vyskytující nebo zvýšenou dyspnoi (dušnost). Známky postižení DCD zahrnovaly nově se vyskytující nebo zesílené pískoty, chrůpky/chrčení, dechovou frekvenci ≥ 20 dechů/min, nízkou nebo sníženou saturaci kyslíkem (saturace O₂ < 95 % nebo ≤ 90 %, pokud je výchozí hodnota < 95 %) nebo potřebu podávání doplňkového kyslíku. Účinnost byla sledována v 17 zemích, zahrnula 24 973 účastníků ve věku ≥ 60 let. Účinnost v prevenci prvního onemocnění DCD spojeného s RSV s nástupem onemocnění od 15. dne po očkování ve srovnání s placebem dosahovala u účastníků ve věku 60 let a starších 82,6 % (95% interval spolehlivosti [CI] 57,9–94,1). Účinnost vakcíny proti onemocnění DCD spojenému s RSV byla sledována po dobu 6,7 měsíce (medián). Účinnost vakcíny proti případům onemocnění DCD spojeného s RSV‑A dosahovala 84,6 % (95% CI 32,1–98,3) a proti případům onemocnění DCD spojeného s RSV‑B byla 80,9 % (95% CI 49,4–94,3). Průměrná doba mezi vakcinací a ukončením účinnostní studie byla 15 měsíců.

Použití s jinými vakcínami

Vakcínu Arexvy lze podávat současně s očkovací látkou proti sezonní chřipce (standardní dávka kvadrivalentní neadjuvované inaktivované vakcíny). O souběžném podání s vysokodávkovými nebo adjuvovanými očkovacími látkami proti sezonní chřipce nejsou k dispozici žádné údaje [36,37].

Vakcína Abrysvo

Kvalitativní a kvantitativní složení

Po rekonstituci jedna dávka (0,5 ml) vakcíny Abrysvo obsahuje stabilizovaný prefuzní F antigen RSV podskupiny A – glykoprotein F stabilizovaný v prefuzní konformaci, produkovaný v ovariálních buňkách křečíka čínského technologií rekombinantní DNA (60 μg) –, stabilizovaný prefuzní F antigen RSV podskupiny B (60 μg).

Účinnost – kojenci od narození do šesti měsíců, s aktivní imunizací těhotných žen

Onemocnění DCD související s RSV bylo definováno jako návštěva s lékařským ošetřením u infekce RSV potvrzené metodou RT‑PCR s jedním nebo více z následujících respiračních příznaků: rychlé dýchání, nízká saturace kyslíkem (SpO₂ < 95 %) a vtažení hrudní stěny. Závažné onemocnění DCD související s RSV bylo definováno jako onemocnění splňující kritéria choroby DCD pro RSV plus alespoň jedno z následujících kritérií: velmi rychlé dýchání, nízká saturace kyslíkem (SpO₂ < 93 %), nosní kanyla s vysokým průtokem kyslíku nebo mechanická ventilace, přijetí na JIP na déle než čtyři hodiny a/nebo neschopnost reagovat/bezvědomí.

V této studii bylo 3 695 těhotných žen s nekomplikovaným jednočetným těhotenstvím randomizováno do skupiny s přípravkem Abrysvo a 3 697 do skupiny s placebem. Účinnost vakcíny byla definována jako relativní snížení rizika cílového parametru ve skupině s přípravkem Abrysvo v porovnání se skupinou s placebem u kojenců narozených těhotným ženám, které obdržely přidělenou intervenci. Byly stanoveny dva primární cílové ukazatele účinnosti hodnocené paralelně, a to závažné RSV‑pozitivní lékařsky ošetřené onemocnění DCD a RSV‑pozitivní lékařsky ošetřené onemocnění DCD, k nimž došlo během 90, 120, 150 nebo 180 dnů po narození.

Byla provedena post hoc analýza účinnosti vakcíny podle gestačního věku matky. U závažného lékařsky ošetřeného onemocnění DCD vyskytujícího se do 180 dnů byla účinnost vakcíny 57,2 % (95% CI 10,4–80,9) u žen očkovaných v rané fázi těhotenství (24 až < 30 týdnů) a 78,1 % (95% CI 52,1–91,2) u žen očkovaných později v přípustném období těhotenství (30–36 týdnů). U lékařsky ošetřeného onemocnění DCD vyskytujícího se do 180 dnů byla účinnost vakcíny 30,9 % (95% CI –14,4 až 58,9) u žen očkovaných v rané fázi těhotenství (24 až < 30 týdnů) a 62,4 % (95% CI 41,676,4) u žen očkovaných později v přípustném období těhotenství (30–36 týdnů).

Účinnost – aktivní imunizace osob ve věku 60 let a starších

Akutní onemocnění DCD související s RSV bylo definováno jako infekce RSV potvrzená metodou RT‑PCR se dvěma nebo více, nebo třemi nebo více z následujících respiračních příznaků během sedmi dnů od nástupu příznaků a trvajících déle než jeden den během stejného onemocnění – nový nebo zesílený kašel, sípot, tvorba sputa, dýchavičnost nebo tachypnoe (≥ 25 dechů/min nebo 15% nárůst oproti klidové výchozí hodnotě). Účinnost aktivní imunizace byla hodnocena v sedmi zemích, zahrnula 36 862 účastníků ve věku 60 let a více. U první epizody onemocnění DCD souvisejícího s RSV s ≥ 2 příznaky byla zjištěna účinnost vakcíny 65,1 % (95% CI 35,9–82,0), u první epizody onemocnění DCD souvisejícího s RSV s ≥ 3 příznaky byla zjištěna účinnost vakcíny 88,9 % (95% CI 53,6–98,7). Průměrná doba mezi vakcinací a ukončením účinnostní studie byla 12 měsíců.

Souhrn bezpečnostního profilu

U těhotných žen ve 24.–36. týdnu gestace byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolest v místě vakcinace (41 %), bolest hlavy (31 %) a myalgie (27 %). Většina lokálních a systémových reakcí u zúčastněných matek byla mírná až středně závažná a odezněla během 2–3 dnů od jejich nástupu.

U osob ve věku 60 let a starších byla nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem bolest v místě injekce (11 %). Většina reakcí byla mírná až středně závažná a odezněla během 1–2 dnů od jejich nástupu.

Použití s jinými vakcínami

Přípravek Abrysvo lze podávat současně s očkovací látkou proti sezonní chřipce – kvadrivalentní, povrchový antigen, inaktivovaný, adjuvans [36,38].

Závěr

Údaje z kvalitní a komplexní surveillance by i v České republice měly posloužit jako podklad pro jednání o proplácení přípravků specifické prevence zdravotními pojišťovnami; její rozšíření v indikovaných věkových skupinách by pak mělo vést k postupnému snížení výskytu závažné respirační infekce.

Práce byla podpořena v rámci programu Cooperatio.

Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.
Ústav epidemiologie LF v Plzni, UK
ul. Dr. E. Beneše 13, 301 00 Plzeň
e-mail: pazdiora@fnplzen.cz

Literatura

[1]   Chen J, Qiu X, Avadhanula V, et al. Novel and extendable genotyping system for human respiratory syncytial virus based on whole‑genome sequence analysis. Influenza other Respir Viruses 2022; 16: 492–500.
[2]   Tabatabai J, Ihling CM, Rehbein RM, et al. Molecular epidemiology of respiratory syncytial virus in hospitalised children in Heidelberg, Southern Germany, 2014–2017. Infect Genet Evol 2022; 98: 105209.
[3]   Tabor DE, Fernandes F, Langedijk AC, et al.; INFORM‑RSV Study Group. Global Molecular Epidemiology of Respiratory Syncytial Virus from the 2017–2018, INFORM‑RSV Study. J Clin Microbiol 2020; 59: e01828‑20.
[4]   Jain H, Schweitzer JW, Justice NA. Respiratory Syncytial Virus Infection. 2023 Jun 20. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2023. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459215/
[5]   Nguyen‑Van‑Tam JS, O’Leary M, Martin ET, et al. Burden of respiratory syncytial virus infection in older and high‑risk adults: a systematic review and meta‑analysis of the evidence from developed countries. Eur Respir Rev 2022; 31: 220105.
[6]   ECDC: Intensified circulation of respiratory syncytial virus (RSV) and associated hospital burden in the EU/EEA, Risk assessment, 12 Dec 2022. Dostupné na: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications‑data/intensified‑circulation‑respiratory‑syncytial‑virus‑rsv‑and‑associated‑hospital
[7]   Gil‑Prieto R, Gonzalez‑Escalada A, Marín‑García P, et al. Respiratory syncytial virus bronchiolitis in children up to 5 years of age in Spain: epidemiology and comorbidities: an observational study. Medicine (Baltimore) 2015; 94: e831.
[8]   Hall CB, Weinberg GA, Iwane MK, et al. The burden of respiratory syncytial virus infection in young children. N Engl J Med 2009; 360: 588–598.
[9]   Hall CB, Long CE, Schnabel KC. Respiratory syncytial virus infections in previously healthy working adults. Clin Infect Dis 2001; 33: 792–796.
[10] Li Y, Wang X, Blau DM, et al.; RESCEU investigators. Global, regional, and national disease burden estimates of acute lower respiratory infections due to respiratory syncytial virus in children younger than 5 years in 2019: a systematic analysis. Lancet 2022; 399: 2047–2064.
[11] Shi T, McAllister DA, O’Brien KL, et al. RSV Global Epidemiology Network. Global, regional, and national disease burden estimates of acute lower respiratory infections due to respiratory syncytial virus in young children in 2015: a systematic review and modelling study. Lancet 2017; 390: 946–958.
[12] Del Riccio M, Spreeuwenberg P, Osei‑Yeboah R, et al.; RESCEU investigators. Defining the Burden of Disease of RSV in the European Union: estimates of RSV‑associated hospitalisations in children under 5 years of age. A systematic review and modelling study. J Infect Dis 2023; 29: jiad188.
[13] Pazdiora P, Šanca O. Infekce RSV u dětí v prvním roce života (ČR, 2017–2022). Epidem Mikrobiol Imunol 2024; 73: [recenzní řízení].
[14] Arriola CS, Kim L, Langley G, et al. Estimated Burden of Community‑Onset Respiratory Syncytial Virus‑Associated Hospitalizations Among Children Aged <2 Years in the United States, 2014–15. J Pediatric Infect Dis Soc 2020; 9: 587–595.
[15] Rha B, Curns AT, Lively JY, et al. Respiratory Syncytial Virus‑Associated Hospitalizations Among Young Children: 2015–2016. Pediatrics 2020; 146: e20193611.
[16] Savic M, Penders Y, Shi T, et al. Respiratory syncytial virus disease burden in adults aged 60 years and older in high‑income countries: A systematic literature review and meta‑analysis. Influenza Other Respir Viruses 2023; 17: e13031.
[17] Shi T, Denouel A, Tietjen AK, et al.; RESCEU Investigators. Global Disease Burden Estimates of Respiratory Syncytial Virus‑Associated Acute Respiratory Infection in Older Adults in 2015: A Systematic Review and Meta‑Analysis. J Infect Dis 2020; 222(Suppl 7): S577–S583.
[18] Falsey AR, Hennessey PA, Formica MA, et al. Respiratory syncytial virus infection in elderly and high‑risk adults. N Engl J Med 2005; 352: 1749–1759.
[19] Osei‑Yeboah R, Spreeuwenberg P, Del Riccio M, et al.; RESCEU investigators. Estimation of the number of RSV‑associated hospitalisations in adults in the European Union. J Infect Dis 2023; 528: 1539–1548.
[20] Pazdiora P, Šanca O, Dušek L. Infekce RSV v České republice – analýza hospitalizací a úmrtí v letech 2017–2022. Epidem Mikrobiol Imunol 2024; 73: [v tisku].
[21] Duan Y, Jiang M, Huang Q, et al. Incidence, hospitalization, and mortality in children aged 5 years and younger with respiratory syncytial virus‑related diseases: A systematic review and meta‑analysis. In­fluen­za other Respir Viruses 2023; 17: e13145.
[22] Johannesen CK, van Wijhe M, Tong S, et al.; RESCEU Investigators. Age‑Specific Estimates of Respiratory Syncytial Virus‑Associated Hospitalizations in 6 European Countries: A Time Series Analysis. J Infect Dis 2022; 226(Suppl 1): S29–S37.
[23] McLaughlin JM, Khan F, Begier E, et al. Rates of Medically Attended RSV Among US Adults: A Systematic Review and Meta‑analysis. Open Forum Infect Dis 2022; 9: ofac300.
[24] Nowalk MP, D’Agostino H, Dauer K, et al. Estimating the burden of adult hospitalized RSV infection including special populations. Vaccine 2022; 40: 4121–4127.
[25] Rozenbaum MH, Judy J, Tran D, et al. Low Levels of RSV Testing Among Adults Hospitalized for Lower Respiratory Tract Infection in the United States. Infect Dis Ther 2023; 12: 677–685.
[26] Nair H, Nokes DJ, Gessner BD, et al. Global burden of acute lower respiratory infections due to respiratory syncytial virus in young children: a systematic review and meta‑analysis. Lancet 2010; 375: 1545–1555.
[27] Cong B, Dighero I, Zhang T, et al. Understanding the age spectrum of respiratory syncytial virus associated hospitalisation and mortality burden based on statistical modelling methods: a systematic analysis. BMC Med 2023; 21: 224.
[28] Hansen CL, Chaves SS, Demont C, et al. Mortality Associated With Influenza and Respiratory Syncytial Virus in the US, 1999–2018. JAMA Network Open 2022; 5: e220527.
[29] Maggi S, Veronese N, Burgio M, et al. Rate of Hospitalizations and Mortality of Respiratory Syncytial Virus Infection Compared to Influenza in Older People: A Systematic Review and Meta‑Analysis. Vaccines (Basel) 2022; 10: 2092.
[30] Pazdiora P. Význam infekce RSV u dětí. Prezentováno na XVIII. hradeckých vakcinologických dnech, 5. 10. 2023.
[31] MedImmune. Synagis Prescribing Information. Dostupné na: https://synagis.com/synagis.pdf [navštíveno 10/2021]
[32] Scotta MC, Stein RT. Current strategies and perspectives for active and passive immunization against Respiratory Syncytial Virus in childhood. J Pediatr (Rio J) 2023; 99(Suppl 1): S4–S11.
[33] Státní ústav pro kontrolu léčiv. Správní řízení: SUKLS22022/2016. Dostupné na: https://www.sukl.eu/modules/procedures/detail.php?spzn=SUKLS22022%2F2016
[34] Straňák Z. Doporučení České neonatologické společnosti ČLS JEP a Společnosti dětské pneumologie pro imunoprofylaxi závažných forem RSV infekce. Čes‑Slov Neonat 2023; 29: 77–78.
[35] Gatt D, Martin I, AlFouzan R, Moraes TJ. Prevention and Treatment Strategies for Respiratory Syncytial Virus (RSV). Pathogens 2023; 12: 154.
[36] Melgar M, Britton A, Roper LE, et al. Use of Respiratory Syncytial Virus Vaccines in Older Adults: Recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices – United States, 2023. Morb Mortal Wkly Rep 2023; 72: 793–801.
[37] SPC Arexvy. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product‑information/arexvy‑epar‑product‑information_cs.pdf
[38] SPC Abrysvo. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product‑information/abrysvo‑epar‑product‑information_cs.pdf