Pneumologie mezi pandemií a dalšími plicními chorobami

Vážené kolegyně a vážení kolegové, milí čtenáři,

dovolte mi, abych vás se začínajícím rokem 2021 pozdravila, a především nám všem popřála co nejpevnější zdraví a co nejvíce klidných dnů.

V této podivné době, která trvá již téměř rok, se velmi intenzivně zabýváme dopadem pandemie COVID 19 na zdravotní stav a situaci celé populace. Je zřejmé, že pneumologie patří k dalším stěžejním odbornostem, jež se podílejí na péči o tyto nemocné. Je třeba konstatovat, že jsme se s takto rozsáhlým a mimořádně variabilním průběhem virového onemocnění dosud nesetkali. Optimální postup a péči o nemocné jsme včetně následného monitorování modifikovali dle posledních mezinárodních doporučení, poznatků a výsledků spojených s infekcí COVID 19. Jistě se budeme tento rok dále věnovat monitorování a zjišťování pozdních následků infekce virem SARS CoV 2 v rámci tzv. postcovidového syndromu. Zároveň je nutné se stejně intenzivně věnovat nemocným s jinými chorobami dýchacího ústrojí a akceptovat novinky, které předcházející rok přinesl do jejich diagnostiky a léčby. Řada článků, které toto číslo přináší, je věnována právě aktuální situaci u zmíněných chorob.

V případě asthma bronchiale má zavedená protizánětlivá léčba své dominantní místo. U těch pacientů, jejichž astma je nestabilní, obtížně léčitelné, přistupuje jako další alternativa biologická léčba. Jsou jasně stanovena kritéria, podle nichž lze tyto pacienty indikovat k uvedené terapii. Její výsledky jsou výborné a rozšíření dalších léčebných možností můžeme očekávat v blízké době. Již několik let jsou k dispozici i klinické zkušenosti při užití mepolizumabu v léčbě těžkého eozinofilního refrakterního asthma bronchiale. Výsledný efekt léčby mepolizumabem vede k redukci počtu exacerbací a hospitalizací. Přínosné je i snížení vysokých dávek inhalačních kortikosteroidů a ukončení léčby systémovými kortikosteroidy. Tím je možné dosáhnout účelné kontroly onemocnění a vyvarovat se nežádoucích účinků při léčbě kortikosteroidy a imunosupresivy. Do léčby asthma bronchiale bude v tomto roce uvedena nová fixní kombinace dlouhodobě působícího β₂ adrenergního agonisty indakaterolu a inhalačního kortikosteroidu mometason furoátu. Jedná se o práškový inhalátor pod názvem Atectura^, který bude aplikován prostřednictvím inhalačního systému Breezhaler^. Patří do spektra udržovací dlouhodobé léčby astmatu s jasným cílem zredukovat symptomy onemocnění, snížit frekvenci nežádoucích exacerbací a pacientovi umožnit dobrou kvalitu života bez trvalého poškození plicních ventilačních hodnot.

Dlouhodobě je zařazen do léčebného portfolia respiračních infekcí erdostein. Dosud je stále aktualizován jeho přínos jako doplňkové léčby jak akutních, tak chronických afekcí tracheobronchiálního stromu. Postavení erdosteinu vychází z jeho mukolytického, ale i protizánětlivého, antibakteriálního a antioxidačního efektu. Dlouhodobě je znám jeho potencující účinek při společném podávání s antibiotiky v léčbě bakteriálních plicních onemocnění. Velmi oceňován je jeho přínos při dlouhodobém užívání na redukci výskytu závažných exacerbací a snížení počtu hospitalizací u chronické obstrukční plicní nemoci.

Vzhledem k tomu, že infekty horních cest dýchacích jsou dominantně virového původu, je třeba zvláště u pacientů s těmito onemocněními volit symptomatickou léčbu. Průběh těchto velmi častých onemocnění lze příznivě ovlivnit imunomodulací a použitím fytofarmaka. Tomuto tématu je věnováno sdělení, které přináší rozbor účinku a terapeutického dopadu při použití extraktu z Pelargonium sidoides.

Články nového čísla časopisu Remedia obsahují aktuální informace pro optimální léčbu uvedených plicních chorob. Nelze než si přát, aby odborný přínos těchto poznatků pro naši každodenní praxi byl co největší.