Současnost a budoucnost léčby diabetes mellitus aneb Je to mnohem lepší, než jsme doufali
Český člověk a zejména český lékař je svým založením spíše skeptik. Většina z nás toho již v českém zdravotnictví zažila příliš mnoho a ze zkušenosti víme, že jen malá část avizovaných zásadních změn se uskutečnila, případně pokud se uskutečnila, vedla spíše ke zhoršení než ke zlepšení celkového stavu. Přesto, nebo snad právě proto si vás, milé kolegyně a kolegové, dovolím překvapit tímto optimistickým nadpisem a také veskrze pozitivně laděným obsahem tohoto úvodníku.
Vzpomínám si, že když jsem v diabetologii začínal, terapeutické diskuse se vedly o tom, zda je lepší inzulin glargin než inzulin detemir nebo zda je lepším derivátem sulfonylurey gliklazid, nebo glimepirid. Jistě zajímavé otázky, ale když debaty na toto téma posloucháte již třetí, případně pátý rok po sobě, přece jen to poněkud omrzí.
Nová éra diabetologie začala poměrně nenápadně uvedením inkretinové léčby na trh (nejprve gliptiny, poté agonisté GLP 1R), následovaly glifloziny, nové inzuliny a pak i fixní kombinace inzulinu s agonistou GLP 1R. Později se však začaly dít věci ještě více nevídané. Z diabetologie původně přece jen příliš zahleděné do samotné léčby diabetu se postupně stal obor pečlivě sledující kardiovaskulární účinky antidiabetické léčby. K tomu sice došlo především díky metaanalýze zpochybňující bezpečnost jednoho z původně oblíbených antidiabetik (rosiglitazonu). Nicméně následná povinnost výrobců všech nových antidiabetik prokázat jejich kardiovaskulární bezpečnost přinesla nejen potvrzení této bezpečnosti prakticky u všech testovaných léků, ale u řady z nich (liraglutid, semaglutid, empagliflozin, kanagliflozin) i důkaz o tom, že mohou snižovat výskyt kardiovaskulárních komplikací. Právě diabetologicky zaměřené články v tomto čísle časopisu Remedia ukazují, že příval novinek v diabetologii zdaleka nekončí a že se můžeme stále těšit ještě na mnoho zajímavého.
Článek MUDr. Adamíkové přibližuje novinku z nejžhavějších, nový krátkodobě působící inzulinový analog Fiasp (rychleji působící inzulin aspart), který právě vstupuje na český trh. Tento inzulin má nepochybně potenciál dále přispět nejen ke zlepšení kompenzace diabetu, ale také k většímu pohodlí pro pacienty (možnost aplikace těsně před jídlem, a dokonce i těsně po jídle). Kazuistika MUDr. Flekače zaměřená na fixní kombinaci liraglutidu a degludeku velmi dobře demonstruje výhody této novinky v léčbě diabetu. Mít k dispozici možnost intenzifikace inzulinové léčby, a přitom i nadále aplikovat pouze jednu injekci denně je něco, co bychom ještě před několika lety považovali za velmi odvážné science fiction. No a pro ty, kteří se zajímají o blízkou a reálnou budoucnost diabetologie, je určen článek kolegyně Petrové a profesora Kvapila s lákavým názvem Blízká budoucnost terapie diabetes mellitus. Tento článek vám potvrdí, že s novinkami v léčbě diabetu ještě zdaleka není konec.
Diabetologie je dnes, pokud jde o nové možnosti farmakoterapie, nepochybně nejdynamičtějším oborem vnitřního lékařství a přináší novinky, kterým bychom ještě před několika lety vůbec nevěřili. Některá z antidiabetik navíc velmi pravděpodobně najdou uplatnění i v kardiologických indikacích a lze očekávat, že budou fungovat i u nediabetiků. Současnost i blízká budoucnost farmakoterapie diabetu je tak více než optimistická a věřme, že tomu tak bude i v budoucnosti vzdálenější.