Vývoj v oboru revmatologie rozhodně nestagnuje
Vážené kolegyně a vážení kolegové,
Remedia vám přinášejí v tomto
čísle aktuální pohled na novinky v oboru revmatologie.
Časopis se věnuje především léčbě spondyloartritid, jež byla
v posledních letech obohacena o několik aktualit, a dále
též nové skupině léčiv, tzv. cíleným syntetickým chorobu
modifikujícím lékům, které jsou v České republice nově
registrovány pro terapii revmatoidní artritidy.
Spondyloartritidy jsou druhým nejčastějším zánětlivým revmatickým onemocněním. Jedná se o skupinu chorob s afinitou k axiálnímu skeletu a s vazbou na antigen HLA B27. Typické onemocnění z této skupiny představuje ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc) nebo psoriatická artritida. V posledních letech se užívá nová klasifikace spondyloartritid podle převažujícího klinického postižení (axiální, periferní spondyloartritidy), jež umožňuje časnější diagnózu i léčbu pacientů s tímto typem postižení. Axiální spondyloartritidy se dále dělí na neradiografické spondyloartritidy, kde nejsou patrné žádné rentgenové změny, avšak zánětlivé změny lze detekovat na magnetické rezonanci nebo jsou přítomny charakteristické klinické projevy, a na spondyloartritidy radiografické, se zánětlivými změnami na rentgenovém snímku, které odpovídají diagnóze ankylozující spondylitidy. Tato klasifikace byla navržena a užívá se především proto, aby byla zkrácena doba od prvních příznaků do diagnózy onemocnění, která činí například u ankylozující spondylitidy běžně šest let, někdy trvá i déle.
Časnější stanovení diagnózy umožňuje rozpoznání onemocnění v počínajících fázích, kdy je šance na úspěšnou terapii nejvyšší. Proto se dnes podstatně častěji setkáváme v praxi s pacienty s diagnózou neradiografické spondyloartritidy, kteří jsou rámcově léčeni stejně jako nemocní s ankylozující spondylitidou, včetně některých přípravků biologické terapie.
Základem léčby spondyloartritid je pravidelné cvičení a užívání nesteroidních antirevmatik (NSA), která mohou pravděpodobně rovněž brzdit progresi nemoci. U pacientů s nedostatečným efektem standardní terapie je indikována léčba biologická. Jako první byly u ankylozující spondylitidy úspěšně zkoušeny inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα). Tyto biologické léky jsou u spondyloartritid dobře tolerovány, není nutné je v uvedené indikaci užívat s dalšími imunosupresivy a výsledky dlouhodobých studií ukazují i na pravděpodobný strukturální účinek, tedy schopnost zpomalovat rentgenovou progresi spondylitidy. Podle některých autorů je tento efekt potencován současnou léčbou NSA.
Inhibitory TNFα byly dále úspěšně zkoušeny u neradiografických spondyloartritid a většina z nich je již v této indikaci registrována. V současné době jsou k dispozici také data z českého registru biologické léčby v revmatologii (ATTRA), která prezentoval na Sjezdu českých a slovenských revmatologů doktor Horváth. Z jeho sdělení je zřejmé, že výsledky léčby neradiografických spondyloartritid jsou v klinické praxi velmi dobré a zkušenosti z českého registru potvrzují, že časné zahájení biologické terapie u těchto pacientů globálně zlepšuje průběh nemoci i kvalitu života s pozitivním dopadem na zaměstnanost.
Inhibitory TNFα jsou dále indikovány u psoriatické artritidy, kterou lze z hlediska nové klasifikace přiřadit spíše k periferním spondyloartritidám, avšak část nemocných může mít i zánětlivé postižení páteře, velmi podobné ankylozující spondylitidě až neodlišitelné od tohoto onemocnění.
Dlouho byly inhibitory TNFα jedinou možností biologické léčby spondyloartritid. V posledních dvou letech k nim přibyla ještě nová skupina biologik s odlišným mechanismem účinku ‒ inhibitory interleukinu 17. Sekukinumab je v České republice dostupný již dva roky, nově k němu přibyl ixekizumab.
Psoriatická artritida představuje onemocnění s variabilním klinickým průběhem, můžeme se setkat s lehčími formami až po těžkou devastující polyartritidu. Pacienti s psoriatickou artritidou však oproti nemocným s ostatními spondyloartritidami s sebou nesou další břemeno, jímž je postižení kůže. Nemoc je omezuje v práci, v každodenních činnostech a negativně zasahuje do mezilidských vztahů. I proto trpí pacienti s psoriázou a psoriatickou artritidou častěji depresemi. Bylo prokázáno, že mezi psoriatiky existuje také vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Na problematiku chronické bolesti a vlivu chronických onemocnění na psychiku pacientů bylo zaměřeno několik přednášek sympozia v rámci Třeboňských revmatologických dnů 2019, jejichž obsahu je věnován samostatný článek.
Dočtete se v něm také o další novince, tzv. cílených syntetických chorobu modifikujících lécích. Jedná se o léky s malou molekulovou hmotností, které se užívají perorálně, avšak jejich účinnost je srovnatelná s léčbou biologickou. Nově přicházejí do klinické praxe tofacitinib a baricitinib, které byly úspěšně zkoušeny u revmatoidní artritidy, včetně randomizovaných kontrolovaných studií i studií dlouhodobých.
Revmatologie je obor, který se v posledních 20 letech vyvíjí velmi dynamicky. Dramaticky se zlepšil průběh zánětlivých revmatických onemocnění a kvalita života revmatiků, přesto však výzkum a vývoj nových léčiv nestagnuje, spíše naopak. Každoročně přinášejí odborné sjezdy a konference desítky aktualit, které vám přiblíží například zpráva z kongresu Americké revmatologické koleje.
Věřím, že další budoucí „revmatologické“ číslo časopisu Remedia opět přinese řadu žhavých novinek a převratných poznatků.