Erdosteinum

Erdostein je syntetický derivát aminokyseliny methioninu. Je to mukomodulační látka, která pusobí prostřednictvím svých aktivních metabolitu. Erdostein je účinné expektorans – mukolytikum s antioxidačním pusobením a schopností ovlivňovat reologické vlastnosti hlenu. Je pomocným léčivem v terapii nemocí dýchacích cest s poruchou tvorby či expektorace hlenu, u akutní a chronické bronchitidy, bronchiektazií a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Při společném podávání spolu s antibiotikem (amoxicillinem, ciprofloxacinem či clarithromycinem) zvyšuje erdostein koncentraci tohoto antibiotika v bronchiálním sekretu. Erdostein je dobře snášen, doporučená denní dávka je 300 mg 2–3x denně.

Farmakologická skupina

Mukomodulační látka, antioxidans.

Chemické a fyzikální vlastnosti

Erdostein je chemicky [[2-oxo-2-[(tetrahydro-2-oxo-3-thienyl)amino]ethyl]thio]- octová kyselina.

Strukturní vzorec: C8H11NO4S2

Molekulová hmotnost: 249,3

Erdostein je bílý mikrokrystalický prášek bez zápachu. Jeho molekula je charakteristická přítomností dvou atomu síry. Jeden atom síry je v alifatickém postranním řetězci a druhý atom je v heterocyklickém thiolaktonovém kruhu. Erdostein je synteticky připravován dvojstupňovou syntézou z thiolaktonu racemického homocysteinu. Nejprve se aminoskupina uvedeného thiolaktonu acyluje chloracetylchloridem. V druhém stupni syntézy se provede substituce chloru v amidu thiolátovým aniontem z kyseliny thioglykolové (obr. 2) [2].

Mechanismus účinku

Erdostein je syntetický derivát aminokyseliny methioninu. Je to mukomodulační látka, která pusobí prostřednictvím svých aktivních metabolitu. Metabolity této látky mají ve své struktuře obsaženy dvě vázané sulfhydrylové skupiny, které jsou při jaterní biotransformaci uvolněny a napadají disulfidické mustky vázající vzájemně glykoproteinová vlákna bronchiálního sekretu. Tímto zpusobem erdostein zvyšuje fluiditu hlenu a usnadňuje jeho expektoraci z horních a dolních cest dýchacích.

Erdostein je účinné expektorans – mukolytikum s antioxidačním pusobením a schopností ovlivňovat reologické vlastnosti hlenu. Je pomocným léčivem v terapii nemocí dýchacích cest s poruchou tvorby či expektorace hlenu, u akutní a chronické bronchitidy, bronchiektazií a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Erdostein také pusobí jako vychytávač volných kyslíkových radikálu, brání jejich tvorbě in loco a pusobí proti inhibici a1-antitrypsinu tabákovým kouřem, což má ochranný vliv na dýchací cesty.

Při společném podávání spolu s antibiotikem amoxicillinem zvyšuje erdostein koncentraci tohoto antibiotika v bronchiálním sekretu. Tohoto účinku se využívá při společném podávání obou léčiv, kdy současné podávání má rychlejší nástup účinku než monoterapie amoxicillinem [1].

Farmakodynamické vlastnosti

Chemická struktura erdosteinu dovoluje této látce využít několika jeho účinku:

– antibakteriálního,

– antiflogistického,

– antioxidačního,

– mukomodulačního.

Antibakteriální účinek

Obvyklým jevem při chronické obstrukční plicní nemoci a ostatních respiračních onemocněních je hypersekrece hlenu a skutečnost, že změny v jeho fyzikálních a chemických vlastnostech upravují mukociliární clearance. Viskózně-elastické vlastnosti hlenu jsou primárně přisuzovány tridimenzionální polymerní síti proteinu, jejichž stabilita je převážně založena na velkém množství disulfidických vazeb v mucinu a na vazbách spojujících ruzné makromolekuly (IgA, DNA, glykoproteiny) [3]. Od roku 1963 je známo, že látky obsahující -SH skupiny mohou porušit disulfidické mustky, a tím redukovat viskozitu hlenu, a tak usnadnit i jeho mobilizaci [4]. Léčiva obsahující ve svých molekulách -SH skupiny jsou nazývána mukolytika a v klinické praxi se jako první začaly používat látky N-acetylcystein a mesna. Ačkoliv erdostein jako další mukolytikum nemá volné -SH skupiny, jeho aktivní metabolity tyto skupiny obsahují.

U N-acetylcysteinu bylo kromě jeho mukolytického účinku pozorováno, že je také schopen redukce bakteriální adheze k mukózním epiteliálním buňkám [5]. Tento účinek muže být považován za duležitý a výrazný pro léčiva pusobící při chronických obstrukčních onemocněních, během kterých se vyskytne infekce jako výsledek stáze pulmonálních sekretu a přilnavosti bakterií k epiteliálním buňkám a bronchiálním sekretum.

Účinkem erdosteinu na bakteriální adhezi se zabývala in vitro studie Braga, která byla provedena v roce 1999 [3]. Studie se zabývala sledováním účinku erdosteinu, jeho aktivních metabolitu a N-acetylcysteinu na adhezi bakterií (E. coli, Staphyloccocus aureus) ke sliznici dýchacího traktu. Kolonizace dýchacích cest se projeví bakteriální adhezí pomocí bakteriálních fimbrií (tzv. piliny, které obsahují disulfidické vazby). Výsledkem studie bylo zjištění, že erdostein pusobí přímo na disulfidické vazby, a inhibuje tak adhezi bakterií ke sliznicím dýchacího traktu. Obr. 3 znázorňuje komparativní analýzu účinku podávaných látek v ruzných koncentracích na adhezi E. coli k lidským epiteliálním buňkám. Výsledky jsou vyjádřeny jako procenta z výsledných pruměrných hodnot oproti kontrolám. Metabolit I erdosteinu v koncentraci od 2,5 mg/ml zpusobil signifikantní redukci počtu adherovaných bakterií (jak E. coli, tak i S. aureus) na povrch sliznice dýchacího traktu. U N-acetylcysteinu ani jiných metabolitu erdosteinu tento účinek nebyl prokázán (tab. 1, 2).

Erdostein po své metabolické přeměně vytváří aktivní metabolit (MET I) s -SH skupinou, která má schopnost rozštěpit disulfidické vazby v pilinu, proteinu bakteriálních řasinek. Tímto mechanismem zpusobuje stereochemické změny konformace, které interferují s vazbou bakteriálních adhezinu na receptory eukaryotních buněk. Makrolidové antibiotikum clarithromycin inhibuje v subinhibičních koncentracích expresi adhezinu na buněčném povrchu bakterií. Proto cílem jedné studie bylo zhodnotit, zda MET I spolu s clarithromycinem inhibuje bakteriální přilnavost více než antibiotikum samotné. Zároveň bylo sledováno, zda subinhibiční koncentrace (sub-MIC) clarithromycinu jsou schopny snížit bakteriální přilnavost [6].

Výsledkem kontrolního testu při této studii, který byl proveden před expozicí zkoumanému léčivu, bylo zjištění, že všechny bakteriální kmeny dobře přilnuly k lidským bukálním epiteliálním buňkám s určitým stupněm variability v počtu přilnutí bakterií na buňku. Po inkubaci se zvětšující se koncentrací MET I bylo pozorováno signifikantní snížení bakteriální adheze při koncentracích 2,5, 5 a 10 mg/ml (tab. 3). Tab. 3 také ukazuje fungování subinhibičních koncentrací clarithromycinu. Vrcholu inhibice bylo dosaženo při 1/2 MIC, inhibice byla statisticky signifikantní ještě při 1/16 MIC. Tabulka také udává přehled údaju spojených s inhibičním účinkem sub-MIC clarithromycinu na bakteriální adhezi s přidáním ruzných koncentrací MET I. Přidání 1,25 a 2,5 mg/ml MET I nemělo žádný signifikantní vliv na inhibiční aktivitu sub-MIC clarithromycinu, zatímco přidání 5 a 10 mg/ml MET I vedlo k signifikantnímu vzestupu účinku 1/8, 1/16 a 1/32 MIC clarithromycinu. Výsledky této studie jsou znázorněny i graficky na obr. 4 a, b.

Erdostein má tedy duální antibiotický účinek – zpusobuje inhibici bakteriální adheze a zvyšuje koncentraci antibiotika ve sputu.

Protizánětlivý účinek

Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke vzniku zánětlivých změn. Tyto změny vznikají především pusobením vnějších faktoru, jakými jsou cigaretový kouř, oxidy dusíku a síry, případně chemické sloučeniny. Postupně tak dochází k zánětlivým degenerativním změnám respiračního systému včetně alveolu a k narušení jejich funkce. V jedné placebem kontrolované studii u pacientu se stabilní CHOPN byl prokázán pozitivní vliv erdosteinu po jeho podání na markery bronchiálního zánětu [7]. Během dvou týdnu léčby erdosteinem (300 mg 3x denně) došlo k poklesu hladin zánětlivých markeru – albuminu, IgG, DNA. Naproti tomu ve skupině kontrolované placebem k žádným výrazným změnám nedošlo. Tyto výrazně pozitivní změny v hodnotách zánětlivých markeru napomáhají zvýšení obranyschopnosti organismu.

Antioxidační účinek

Oxidační stres a tvorba reaktivních forem kyslíku (superoxidový a hydroxylový radikál, peroxid vodíku aj.) hrají významnou úlohu v patogenezi chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Erdostein snižuje tvorbu kyslíkových radikálu, zvyšuje koncentraci glutathionu v bronchoalveolární laváži u pacientu s chronickou bronchitidou a chrání plíce před inaktivací a1-antitrypsinu (tzv. antiproteáza inaktivující proteázy) u kuřáku.

Scaveringový účinek erdosteinu a jeho aktivních metabolitu zkoumala studie Miyakeho [8]. V této studii byl in vitro sledován účinek erdosteinu, jeho metabolitu I, N-acetylcysteinu, S-karboxymethylcysteinu a ambroxolu na produkci reaktivních kyslíkových radikálu. Reaktivita každého léčiva byla zkoumána pomocí chemiluminiscence. Indukovaná produkce kyslíkových radikálu byla signifikantně inhibována pusobením MET I oproti kontrole. Všechny ostatní testované látky byly neúčinné.

Dalším účinkem erdosteinu je ochrana proti inaktivaci a1-antitrypsinu. Tato inaktivace je indukována cigaretovým kouřem. Erdostein pusobí protektivně proti ztrátě inhibiční kapacity a1-antitrypsinu, zpusobené expozicí cigaretovému kouři, když zvyšuje účinnou koncentraci a1-antitrypsinu v tekutině získané bronchoalveolární laváží.

Mukomodulační účinek

Erdostein jako mukomodulační látka pusobí prostřednictvím svých aktivních metabolitu. Tyto aktivní metabolity obsahují volné thiolové skupiny, které rozrušují disulfidické mustky vázající vlákna glykoproteinu. Tímto mechanismem dochází po podání erdosteinu ke snížení elasticity a viskozity hlenu a zároveň i ke zlepšení odstraňování hlenu z dýchacích cest. Díky svým mukokinetickým vlastnostem je tedy erdostein používán k úpravě hlenu (složení, viskozita), upravuje také mukociliární clearance hlenu a omezuje jeho hypersekreci.

Farmakokinetické vlastnosti

Erdostein je inaktivní proléčivo (prodrug), stabilní v kyselém žaludečním prostředí. Je rychle absorbován a metabolizován v játrech na tři aktivní metabolity (MET I – N-thiodiglykolylhomocystein, MET II – N-acetylhomocystein a MET III – homocystein), z nichž je nejvíce účinný a zároveň i nejvíce procentuálně zastoupený MET I [9] – obr. 5.

Farmakokinetické parametry se liší pro erdostein a jeho jednotlivé metabolity (tab. 4). čas dosažení maximální plazmatické koncentrace cmax po p.o. 300 mg erdosteinu ve formě tablet se pohybuje mezi 0,9 a 1,6 hodiny. U pacientu s chronickou bronchitidou dosahovala plocha pod křivkou plazmatické koncentrace (AUC) po jednorázovém či opakovaném podávání 300 mg erdosteinu 2,1–5,1 mg.h/ml, clearance erdosteinu byla 1 538–4 151 ml/min.

V randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii 20 pacientu s chronickou bronchitidou, po jednorázovém či opakovaném podání 300 mg erdosteinu, kolísala hodnota biologického poločasu eliminace pro mateřský erdostein mezi 0,82–1,76 hodinami.

Erdostein se z 64,5 % váže na plazmatické bílkoviny. Vylučován je močí a stolicí [7]. Po prozkoumání farmakokinetického profilu erdosteinu (900 mg denně) bylo zjištěno, že tento profil je shodný jak po jednotlivé dávce, tak i po vícenásobném podávání. Toto zjištění vedlo k závěru, že opakované podávání nebo i příjem potravy nemá vliv na farmakokinetický profil erdosteinu, neboť nebyla pozorována žádná akumulace erdosteinu ani indukce pomocí jaterních mikrosomálních enzymu [7].

Biotransformace a eliminace erdosteinu není ovlivněna ani věkem ani poruchou renálních funkcí [10–13]. Ke zvýšení hodnot cmax, t1/2 a AUC erdosteinu a jeho metabolitu dochází po podání jednorázové dávky 900 mg p.o. u starých pacientu při chronickém onemocnění jaterního parenchymu v porovnání se zdravými dospělými dobrovolníky. U starších pacientu je proto nutná titrace dávek erdosteinu u pacientu s jaterní dysfunkcí [14].

U erdosteinu nebyla zjištěna žádná léková interakce s theophyllinem, ani nebyla hlášena žádná jiná závažná interakce [1].

Klinické zkušenosti

Mukomodulační vlastnosti erdosteinu sledovala studie provedená Businem [15], v níž bylo zahrnuto 40 pacientu, kteří trpěli chronickou bronchitidou. Při léčbě erdosteinem byla již 3. den po začátku studie sledována signifikantní redukce objemu sputa, přesně o 46,4 %, a na konci léčby erdosteinem se tato redukce ještě zvýšila na 78,6 %. Kontrolní skupina, které bylo podáváno placebo, vykazovala jen minimální odchylky od základních parametru – konkrétně 6,2 % ve 3. den léčby a 10,7 % na konci léčby. U pacientu, kteří byli léčeni erdosteinem, došlo k signifikantnímu snížení viskozity sputa již na počátku léčby, na konci léčby se viskozita sputa snížila o 39 %. V kontrolní skupině nebyly pozorovány žádné změny [15].

Vliv erdosteinu na mukociliární transport byl sledován ve studii provedené Olivierim [16]. Tato studie byla dvojitě slepá, placebem kontrolovaná. 16 kuřáku s chronickou bronchitidou bylo rozděleno do dvou skupin (podle pohlaví, věku, FEV) a byl jim podáván erdostein v dávce 300 mg, nebo placebo po dobu 8 dnu. Vliv erdosteinu na mukociliární transport byl sledován bronchoskopicky na počátku a na konci podávání erdosteinu. Ve srovnání s počátečními hodnotami bylo prokázáno signifikantní zvýšení mukociliárního transportu ve skupině, které byl podáván erdostein (60,4 %), oproti skupině, které bylo podáváno placebo, kde naopak došlo ke snížení mukociliárního transportu o 3 %.

Podobná dvojitě slepá a placebem kontrolovaná studie byla provedena u pacientu s chronickou obstrukční nemocí bronchopulmonární. Erdostein byl podáván po dobu dvou týdnu, a to 300 mg 3x denně. Toto množství erdosteinu bylo schopno signifikantně redukovat viskozitu sputa, obsah fukózy a v této studii zjistili i významný pokles obsahu glykoproteinu v sušině sputa [7].

Antibakteriální a antiadhezivní účinek erdosteinu stejně jako jeho schopnost zvyšovat koncentraci antibiotika ve sputu zkoumala studie, která byla provedena v roce 1998. Studie byla dvojitě slepá, placebem kontrolovaná a zúčastnilo se jí 24 pacientu s akutním vzplanutím chronické bronchitidy. Pacienti dostávali bui samotný amoxicillin, nebo kombinaci antibiotika s erdosteinem po dobu 1 týdne. Výsledkem této studie bylo zjištění, že erdostein signifikantně zvyšuje koncentraci antibiotika (amoxicillinu) ve sputu, ne však v séru. Dalším zjištěným faktem bylo mnohem rychlejší snížení tělesné teploty a viskozity sputa u pacientu užívajících erdostein než u pacientu v kontrolní skupině [17].

Dvojitě slepá studie u kuřáku, kterou v roce 1989 provedl Vagliasindi [18], měla za cíl zhodnotit protektivní účinky erdosteinu proti inaktivaci a1-antitrypsinu u kuřáku. Studie byla provedena u 24 kuřáku, kteří byli rozděleni do dvou skupin a p.o. jim byl podáván erdostein v dávce 900 mg/denně, nebo dostávali placebo. Protektivní hladina a1-antitrypsinu (1,3 mmol/l) v bronchoalveolárních lavážích u kuřáku byla na začátku studie zjištěna u zhruba 30 % sledovaných kuřáku. V závěru studie byly mezi sebou porovnány hodnoty kuřáku spolu s výchozími hodnotami. Ve skupině kuřáku léčených erdosteinem nastalo signifikantní zvýšení hladin a1-antitrypsinu (83 %). Tato studie potvrdila, že aktivní kouření cigaret narušuje aktivitu a1-antitrypsinu. Při podávání erdosteinu je ovšem tomuto účinku možno zabránit. Aby se však tento účinek erdosteinu mohl rozvinout, je nutné jeho dlouhodobé podávání.

V klinické studii s 240 pacienty ve fázi exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci zesiloval erdostein (600 mg denně) antibakteriální účinnost ciprofloxacinu. Při použití kombinace ciprofloxacin + erdostein zaznamenalo klinické zlepšení 97 % pacientu oproti 82 % pacientu ve skupině ciprofloxacin + placebo (p <0,001). Erdostein také zlepšuje prunik antibiotik do sputa, jak bylo prokázáno v kombinaci s amoxicillinem. V této studii byl pruměrný pokles příznaku o 60 % ve skupině erdosteinu oproti 41 % ve skupině placeba [19].

Pro účinnost erdosteinu u dětí existují dostatečné doklady z klinických studií. Jedná se především o multicentrickou studii IPSE (Italian Pediatric Study Erdosteine) publikovanou v roce 2000. Erdostein (v lékové formě 3,5% sirupu) byl v kombinaci s amoxicillinem podáván dětským pacientum s akutním zánětem dolních cest dýchacích. Do dvojitě slepé, placebem kontrolované studie bylo zařazeno celkem 200 pacientu. Jako kritéria účinnosti byla sledována přítomnost a intenzita kašle, tělesná teplota a poslechový nález. Ve srovnání s placebem došlo ve skupině erdosteinu k poklesu intenzity kašle o 23,8 % (po 3 dnech) a 59,8 % (po 7 dnech).

Nedávno byly zatím ve formě posteru prezentovány výsledky dlouhodobé

8měsíční studie EQUALIFE. Celkem 155 pacientu s CHOPN léčených standardní terapií bylo randomizováno na skupinu erdosteinu (300 mg dvakrát denně) a placeba. Ve skupině erdosteinu došlo ke zlepšení funkční kapacity (zlepšení hodnoty FEV1 o 14 %; p<0,01). Pacienti léčení erdosteinem měli o jednu třetinu (34 %) nižší riziko akutních exacerbací a o 58 % kratší dobu hospitalizace. Ve skupině erdosteinu také významně vzrostla kvalita života pacientu s CHOPN (podle dotazníku SF-36). Především díky výrazně kratší době hospitalizace byly náklady na léčbu ve skupině erdosteinu o 30 % nižší než ve skupině placeba [23].

Indikace

Erdostein je indikován k léčbě akutních i chronických onemocnění horních a dolních dýchacích cest, jako jsou bronchitidy, rinitidy, sinusitidy, laryngofaryngitidy, exacerbace chronické bronchitidy, CHOPN, hypersekreční asthma bronchiale, bronchiektazie. Erdostein též pusobí protektivně proti zhoršení onemocnění dýchacích cest a je indikován při stabilní chronické bronchitidě i u kuřáku, k prevenci rekurentních infekčních epizod, např. v zimní sezoně a podobně. Další indikací je adjuvantní léčba s antibiotiky v případech exacerbace s bakteriální infekcí. Erdostein se dále užívá k předcházení komplikacím po chirurgickém zákroku, jako je zápal plic nebo nevzdušnost části plic.

Erdostein je určen k léčbě dospělých, mladistvých a dětí od 15 kg tělesné hmotnosti.

Zařazení do současné palety léčiv

Mukolytika (mukomodulační léčiva) jsou indikována k terapii nemocí dýchacích cest s nadprodukcí hlenu (chronická bronchitida, faryngitida, laryngitida, sinusitida, chronická obstrukční plicní nemoc, asthma bronchiale, cystická fibróza). Ovlivňují kvalitu bronchiálního sekretu, a usnadňují tak evakuaci hlenu a upravují tzv. mukociliární clearance. Erdostein má vedle uvedených vlastností také určitou antibakteriální aktivitu, která je zpusobena blokádou vazby respiračních patogenu na epitel dýchacích cest. Tento účinek byl potvrzen jak experimentálně, tak klinicky. V podmínkách in vitro erdostein potencoval inhibiční pusobení makrolidového antibiotika clarithromycinu (vyjádřené hodnotou minimální inhibiční koncentrace – MIC) proti kmenu Staphylococcus aureus nebo zesiloval antiadhezivní účinky ciprofloxacinu proti Staphylococcus aureus a E. coli.

Oxidační stres a tvorba reaktivních forem kyslíku (superoxidový a hydroxylový radikál, peroxid vodíku aj.) hrají významnou úlohu v patogenezi chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Erdostein snižuje tvorbu kyslíkových radikálu, zvyšuje koncentraci glutathionu v bronchoalveolární laváži u pacientu s chronickou bronchitidou a chrání před inaktivací a1-antitrypsinu (tzv. antiproteáza inaktivující proteázy) u kuřáku.

Erdostein má tedy vedle proexpektoračního a mukomodulačního účinku další velmi výhodné vlastnosti. Svým antiadhezivním pusobením přináší synergistický antimikrobiální účinek s mnoha antibiotiky, a snižuje tak riziko vzniku antibiotické rezistence při expozici bakteriálních patogenu koncentracím antibiotika, které se pohybují pod minimální inhibiční koncentrací (MIC). Dále má výrazné antioxidační vlastnosti, které zvyšují ochranu respiračního epitelu.

Kontraindikace

Erdostein je kontraindikován při známé přecitlivělosti na účinnou látku či na pomocné látky v přípravku. Erdostein se nesmí podávat dětem s nižší hmotností než 15 kg. Dále se nesmí podávat při závažnějších jaterních či renálních poruchách a při homocysteinurii, neboť erdostein je zdrojem homocysteinu.

Nežádoucí účinky

Bylo popsáno 5 případu mírných kardiovaskulárních obtíží, které se vyskytly během studie u sta pacientu se stabilní chronickou bronchitidou. Tito pacienti dostávali 300 mg erdosteinu 2x denně po dobu 8 týdnu. Specifikace kardiovaskulárních obtíží však ve studii zmíněna nebyla [20]. Během této studie se rovněž vyskytlo 10 případu nespecifikovaných neurologických obtíží [20].

Ačkoliv je erdostein v klinických studiích všeobecně dobře snášen, mezi jeho nejčastější nežádoucí účinky patří gastrointestinální obtíže. Pacienti tyto obtíže popisují jako bolesti v nadbřišku, nauzeu, zvracení, pálení žáhy, zřídka jako prujem či křečovitou kolitidu [9,16,20,21]. Nicméně studie zkoumající účinek p.o. podávaného erdosteinu (300 mg 3x denně) po dobu 9 až 13 dnu patnácti pacientum, kteří se podrobili gastroskopii, nenalezly žádné příznaky zhoršení předchozího stavu v oblasti žaludku ani nezaznamenaly žádné histopatologické účinky na gastrointestinální mukózu [22]. Během klinické studie zkoumající bezpečnost a účinnost erdosteinu a amoxicillinu u pacientu s chronickou bronchitidou vyvolaly jednotlivé látky ztrátu chuti k jídlu a u některých pacientu se objevily hemoroidy [21].

Vyskytl se rovněž jeden případ mírného zarudnutí kuže při terapii erdosteinem [21].

Těhotenství a laktace

Informace o účincích erdosteinu na těhotné a kojící ženy jsou velmi omezené. Z dostupných informací vyplývá, že prozatím nebyly pozorovány žádné abnormality. Nicméně pro užívání erdosteinu v graviditě a zejména v prvním trimestru platí, že by měl být použit jen v závažných situacích.

Lékové interakce

Nebyly pozorovány žádné interakce s léčivy, která se terapeuticky užívají při respiračních onemocněních nebo při chronické obstrukční plicní nemoci [1,9,16,20,21].

Erdostein zvyšuje koncentraci amoxicillinu ve sputu, čehož se terapeuticky využívá.

Erdostein by neměl být podáván současně s antitusiky pro možné hromadění a stázu hlenu v bronších se všemi riziky z toho vyplývajícími (sekundární infekce, bronchiektazie).

Dávkování

Doporučená perorální dávka erdosteinu je 300 mg (1 tobolka) 2–3x denně v případě tobolek, suspenze 300 mg (8,5 ml) 2x denně, granulát 225 mg (1 sáček) 2–3x denně, obsah sáčku se rozpustí ve sklenici vody a vypije. Doporučená dávka k inhalaci je 225 mg (1 ampule) 2x denně nebo 1/2 ampule 4x denně. Naředěný roztok se naplní do zásobníku inhalátoru a inhaluje se po dobu několika minut.

Nejvhodnější lékovou formou pro děti je suspenze. Dávka se určuje podle tělesné hmotnosti a věku dítěte následovně: 15–20 kg (3–6 let) – 2,5 ml 2x denně; 21–30 kg (7–12 let) – 5 ml 2x denně; nad 30 kg (nad 12 let) – 5 ml 3x denně.

Balení

(viz tab. 5)