Prášek z vaječných skořápek

Souhrn:
Léčiva s obsahem vápníku mají mnohostranné využití, jejich potřeba a účinnost je doložena jak při prevenci, tak i v terapii osteoporózy, osteomalacie, Sudeckova syndromu a některých poruch metabolismu vápníku. Vaječné skořápky se jako přírodní zdroj přímo nabízejí. Svým složením a obsahem minerálů spolu s organickými složkami kopírují složení kostí člověka, což potvrzují studie dokazující dobrou biologickou dostupnost vápníku z vaječných skořápek. Pozitivem je, že přípravek neobsahuje žádné pomocné látky, a je tedy vhodný i pro pacienty trpící nesnášenlivostí laktózy nebo potravinovými alergiemi. Tento článek shrnuje základní farmakologické vlastnosti a oblast použití vaječných skořápek jako zdroje vápníku pro výrobu léčiv. Dále jsou zmíněny farmakokinetické parametry, interakce, nežádoucí účinky a schválené indikace.

Key words: calcium, egg shells, biological availability.

Summary:
Drugs with high calcium content are widely used; their purpose and efficacy is reported both in prevention and therapy of osteoporosis, osteomalacia, Sudeck syndrome and some calcium metabolism disorders. Egg shells as a natural source are suitable. Their mineral and organic compound content copy the composition of human bones confirmed by a study proving sufficient biological availability of calcium from egg shells. Moreover, the product does not contain any additives, therefore, it is suitable for patients with lactose intolerance and food alergies. This review summarizes basic pharmacological properties and the field of use of egg shells as a source of calcium for drug manufacturing. Furthermore, pharmacokinetic parameters, interactions, adverse effects and approved indications are discussed.

Vaječná skořápka se včetně kutikuly skládá z 93,7 % z uhličitanu vápenatého, ze 4,5 % organických látek, z 1,39 % uhličitanu hořečnatého a necelé procento skořápky tvoří sloučeniny fosforu, zejména oxidy (P₂O₅). Organické látky vytvářejí tzv. matrix, tj. síť, na niž nasedají krystaly vápenatých solí. Membránová vlákna jsou tvořena zhruba z 10 % kolagenem a ze 70–75 % proteiny a glykoproteiny [1].

Význam vaječné skořápky spočívá v mechanické ochraně vyvíjejícího se embrya, umožňuje výměnu plynů, vaječná skořápka slouží i jako zdroj výživy pro embryo. Jedná se převážně o vápník, kterým vyvíjející se embryo zásobuje. Skořápka obsahuje i růstové faktory, např. inzulinu podobný růstový faktor 1 (IGF 1), transformující růstový faktor beta (TGFβ). Bohatým zdrojem těchto faktorů jsou zejména podskořápkové blány. Ve skořápkách bylo nalezeno i malé množství kalcitoninu a progesteronu [1,2].

V České republice je registrováno jediné léčivo, které obsahuje jako účinnou látku práškované vaječné skořápky, a to Biomin H. Jeden sáček obsahuje calcii carbonas ex testae ovi 3 g (odpovídá calcium 1 110 mg, magnesium 15 mg, phosphorus 1,8 mg a microelementa q.s.). Zajímavostí je, že přípravek neobsahuje žádné pomocné látky.

Indikace

Základní a vlastně jedinou indikací je léčba a prevence deficitu vápníku. Hlavními diagnózami, kdy je nutná suplementace vápníku, jsou demineralizace kostí způsobená nedostatkem vápníku, osteoporóza, osteomalacie, Sudeckův syndrom a některé poruchy metabolismu vápníku. Často opomíjenou indikací je léčba a rekonvalescence zlomenin a jiných úrazů.

U dětí je hlavní indikací zabezpečení růstu kostí a zubů při nedostatečném přívodu vápníku potravou, ať už způsobeném nevhodným stravovacím režimem, nebo onemocněním, např. nesnášenlivostí laktózy, celiakií apod.

Přípravek lze užívat i u těhotných a kojících žen s ohledem na zvýšené riziko deplece vápníku během těhotenství a v období kojení [3].

Obecně lze suplementaci vápníku doporučit všem skupinám pacientů ohroženým nedostatkem vápníku, viz tabulku 1 [4].

Dávkování

Výzkumy na velkých souborech potvrdily, že denní příjem vápníku v dávce 1 000 mg a více snižuje riziko zlomenin. U adolescentů, těhotných a starších osob by dávka měla být ještě vyšší (1 500‒2 000 mg) [5].

Lék se podává podle doporučení lékaře, doporučená dávka je 1 sáček jedenkrát denně. Maximální denní dávka je 1 sáček denně, maximální dávka pro celou léčbu není určena. Délka léčby a četnost potřebných kontrol závisí na rozhodnutí lékaře. Při dlouhodobé léčbě se pravidelně sleduje kalciurie, při nedostatečnosti ledvin se nevyžaduje změna dávkování, ale monitoruje se hodnota vápníku v krvi [3].

Denní doporučené dávkování vápníku u dětí

Podávání u dětí do 10 let musí být ordinováno lékařem, který rozhodne o velikosti dávky a způsobu podávání.

Doporučená dávka je:

• věk 2–3 roky: 250 mg
• věk 3–6 let: 500 mg (½ sáčku přípravku)
• věk 7–10 let: 500–1 000 mg [3]

Způsob podání

Přípravek je vhodné užívat nalačno nebo nejméně dvě hodiny po jídle. Prášek se rozmíchá ve 100 ml tekutiny (např. ovocné šťávy, pitné vody, mléka, kakaa, minerální vody), která se poté ihned vypije. Při výskytu zažívacích obtíží, popř. při současném užívání antacid nebo inhibitorů protonové pumpy je vhodné současné užití např. citronové nebo pomerančové šťávy.

Vhodnost mléka jako vehikula potvrdily i studie, které zkoumaly zvýšení biologické dostupnosti vápníku z vaječných skořápek jeho přidáním do mléčných výrobků. Hodnota BMD (hustota minerálů v kosti, bone mineral density) těchto pacientů se zlepšila signifikantně více než u pacientů, kteří užívali stejné množství vápníku klasickým způsobem [6].

Pro pacienta je výhodná prášková forma přípravku, která umožňuje jeho snadné užívání. Rozmíchání prášku například v ovocné šťávě není na závadu, rovněž kyselé prostředí napomáhá vstřebávání vápníku. Přípravek neobsahuje cukr a je vhodný i pro diabetiky, neobsahuje ani další pomocné látky, při jeho dlouhodobém užívání tedy nehrozí přílišná zatěž organismu.

Zařazení do současné palety léčiv

Na trhu je nepřeberné množství léků i doplňků stravy (DS) obsahujících vápník. Doplňky stravy definuje § 2 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jako „potravinu, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek“. Výrobce DS není povinen dokládat přesné složení výrobku ani výsledky jakýchkoliv testů či kontrol nezávadnosti, doplňky stravy nepodléhají ze strany Ministerstva zemědělství ČR ani jiných regulačních orgánů žádnému schvalovacímu procesu; jejich reálné složení tak nebývá vždy úplně jasné.

Co se týče léčiv, přípravky určené k suplementaci vápníku jsou zařazeny do skupiny A, tj. Trávicí trakt a metabolismus, sekce Minerální doplňky, Vápník. V detailním členění ATC systém rozeznává skupinu A12AA: vápník (např. léčiva Calcium Pharmavit, Sandoz nebo Maxikalz) a A12AX: vápník, kombinace s vitaminem D a/nebo s jinými léčivy (např. Biomin, Calcichew, Kalcium D₃, Caltrate Plus, Kombi Kalz). Všechny registrované léčivé přípravky obsahují vápník ve formě uhličitanu vápenatého (CaCO₃).

Jak již bylo zmíněno, v ČR je registrováno jediné léčivo, které obsahuje jako účinnou látku práškované vaječné skořápky, a to Biomin H.

Klinické studie dokazují, že biologická dostupnost vápníku je vyšší právě z vaječných skořápek než z čistých solí uhličitanu vápenatého. Biologickou dostupnost mohou zvyšovat nejen další přítomné minerální látky, ale i růstové faktory a ostatní organické složky [7,8].

Mechanismus účinku, farmakodynamický efekt

V těle tvoří vápník okolo 1,5 % celkové tělesné hmotnosti, přičemž je z více než 99 % zastoupen v kosti.

Význam vápníku ukazuje přehled fyziologických funkcí, které jsou vázány na jeho přítomnost, viz tabulku 2 [4].

Farmakokinetické vlastnosti

Resorpce vápníku se fyziologicky pohybuje okolo 25–40 % (za určitých okolností i více). Převážně aktivní resorpce probíhá v duodenu a horních oddílech tenkého střeva (v jejunu), pasivně pak v nižších oddílech tenkého střeva (v ileu) a v tlustém střevě. Resorpci ovlivňuje mnoho faktorů, např. pH ve střevním lumen, složení tráveniny apod. Této problematice se blíže věnuje stať Lékové interakce [4].

Vstřebatelnost různých solí vápníku byla dlouze diskutována. Nejčastěji užívaný uhličitan vápenatý (CaCO₃) sice není rozpustný ve vodě, je ale snadno ionizovatelný, což jeho vstřebatelnost výrazně zvyšuje. Při porovnání biologické dostupnosti různých solí vápníku [9] byla nejvyšší biologická dostupnost zjištěna u uhličitanu vápenatého, následoval citronan vápenatý a ostatní soli.

Další výhodou uhličitanu vápenatého je výhodný poměr vápníku a ostatních složek soli. Pokud pacient potřebuje přijmout 1 g vápníku, stačí mu užít 2,5 g CaCO_3, popř. 2,7 g prášku z vaječných skořápek, zatímco pro získání 1 g vápníku z organické soli, např. mléčnanu vápenatého, je nutno užít 7,7 g této soli [9].

Pro vylučování vápníku ledvinami má zásadní význam podíl ionizovaného vápníku na celkové zásobě vápníku v krvi, protože pouze ionizovaný vápník je filtrovatelný [4].

Klinické studie

První preklinické studie prášku z vaječných skořápek byly provedeny v devadesátých letech minulého století. Skupina osteoporotických pacientů (52 žen a 32 mužů) užívala denní dávku 6 g drcených skořápek. U většiny pacientů došlo k signifikantnímu zlepšení stavu [10]. Další studie sledovaly i snášenlivost přípravku, potvrdily jeho dobrou toleranci – vyjma pacientů trpících hypoaciditou. Prášek z vaječných skořápek jeví dobrý účinek u osteoporózy, zlepšuje hojení fraktur, vykazuje i analgetický účinek [11].

Komparativní studie Stejskala a Bártka [7] dokázala lepší biologickou dostupnost kalcia z vaječných skořápek než z čisté soli CaCO₃v lékové formě šumivé tablety, k obdobným závěrům dospěly i studie dalších autorů [12,13].

Velká pozornost je zaměřena na využití vaječných skořápek jako zdroje dobře dostupného vápníku zejména při prevenci a terapii osteoporózy. Bylo publikováno množství menších studií (6‒20 pacientů), v nichž se opakovaně prokázalo zlepšení zdravotního stavu sledovaných pacientů [14–20].

Zajímavé výsledky měla studie provedená na Dětské klinice 2. lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze, kdy prášek z drcených skořápek užívaly děti, které musely vyřadit z jídelníčku jiné zdroje vápníku, zejména mléko a mléčné výrobky. Užívání mělo dobré výsledky i snášenlivost, autoři doporučují prášek ze slepičích skořápek jako zdroj vápníku u těchto dětí [21].

Prášek z vaječných skořápek byl rovněž použit k terapii pacientů se Sudeckovým syndromem, u nichž bolestivé onemocnění spojené s otokem a kožními změnami může v konečném stadiu vést až ke kompletní ztrátě funkce postižené končetiny. Léčba práškem z vaječných skořápek měla podobný efekt jako podávání trimepranolu a nesteroidních antirevmatik a jako fyzioterapie (z celkem 21 pacientů jich deset bylo léčeno práškem z vaječných skořápek v osmitýdenním sledování, kontroly byly prováděny jednou týdně) [22].

Kontraindikace

Kontraindikací užívání je hypersenzitivita na léčivou látku, hyperkalcemie, závažné onemocnění gastrointestinálního traktu, např. vředová choroba žaludku, krvácení v gastrointestinálním traktu, snížení žaludeční motility nebo obstrukce v gastrointestinálním traktu. Dále je to závažné onemocnění ledvin, např. renální insuficience, nefrolitiáza nebo nefrokalcinóza, a samozřejmě endokrinologická onemocnění, např. zvýšená funkce příštítných tělísek. Opatrnosti je třeba při průjmu, srdečních onemocněních, onemocnění ledvin, sarkoidóze a poruchách vstřebávání [3].

Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem je zácpa. Předávkování vede k hyperkalcemii, která se vyznačuje symptomy jako nechutenství, nauzea, zvracení, zácpa, žízeň, bolest hlavy, bolest břicha, svalová slabost, ospalost, neobvyklá únava nebo vyčerpání, ve vážných případech srdeční arytmie.

Při dlouhodobějším používání jsou nežádoucí účinky častější. Je potřebné laboratorně sledovat vápník v krvi a v moči a krevní tlak [3].

Lékové interakce

Faktory ovlivňující vstřebatelnost vápníku shrnuje tabulka 3 [23].

Interakce s léčivy

Vápník snižuje účinek mnoha léčiv, např. antikoagulancií, chlorpromazinu, kalcitoninu, kyseliny fytové, nimodipinu, přípravků s obsahem železa, tetracyklinových antibiotik nebo vitaminu A. Převážná většina interakcí je způsobena vznikem příslušných vápenatých solí, které jsou těžce rozpustné, případně reakcí vápníku s chelatotvornými látkami [3].

Interakce potraviny‒léky

Vláknina obecně snižuje resorpci vápníku. K dalším výživovým faktorům můžeme přiřadit současně také vyšší příjem zinku, železa nebo fosforu. Zvýšená přítomnost těchto látek ve střevě snižuje resorpci vápníku.

Neméně významný je faktor fyzické zátěže kosti; každá imobilizace a omezení pohybu vede nejen k úbytku aktivní svalové hmoty, ale i k úbytku kostní hmoty, a to i za dodržení doporučené denní dávky vápníku. Totéž platí o nutnosti současně podávaného vitaminu D, bez kterého se resorpce vápníku ze střeva významně snižuje [4].

Těhotenství a kojení – bezpečnost, možnost podání

Užívání přípravku u těhotných a kojících žen je možné s ohledem na zvýšené riziko deplece vápníku během těhotenství a v období kojení [3].

Závěr

Vápenaté soli jsou velmi dlouho známým léčivem s mnohostranným využitím, o jejich potřebnosti a účinnosti při prevenci a terapii demineralizace kostí způsobené nedostatkem vápníku, osteoporózy, osteomalacie, Sudeckova syndromu a některých poruch metabolismu vápníku není pochyb. Je proto třeba hledat optimální zdroj vápníku a jeho zpracování do lékové formy. Vaječné skořápky se jako výborný zdroj přímo nabízejí, složení skořápky je přizpůsobeno potřebám vyvíjejícího se embrya, přesně známé složení krmné dávky nosnic umožňuje přímou kontrolu obsahu kontaminujících látek (na rozdíl od vápníku získaného z lastur korýšů), využití skořápek představuje levné a ekologické řešení. Dalším pozitivem je, že přípravek neobsahuje žádné pomocné látky, a tak je vhodný i pro pacienty trpící nesnášenlivostí laktózy nebo potravinovými alergiemi.

Mnohé studie dokazují dobrou biologickou dostupnost vápníku z vaječných skořápek. Díky dlouhé historické zkušenosti jsou nežádoucí účinky užívání vápenatých solí dobře známé. Převážná většina interakcí je způsobena vznikem příslušných vápenatých solí, které jsou těžce rozpustné, případně reakcí vápníku s chelatotvornými látkami, těmto interakcím lze předejít časovým oddělením užívání těchto léčiv.