Klinická studie CVD‑REAL 2
Výsledky klinické studie CVD‑REAL 2 (NCT02993614) prezentoval doktor Michail Kosiborod 11. března 2018 na vědecké konferenci American College of Cardiology v Orlandu. Závěry byly zároveň publikovány v Journal od the American College of Cardiology [1].
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají vedoucí příčinou morbidity a mortality pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T) a naopak DM2T je hlavním rizikovým faktorem nemocí kardiovaskulárního systému.
Klinické hodnocení CVD REAL zahrnulo více než čtyři miliony nemocných. Oproti první studii CVD REAL, která se zaměřila na oblast Skandinávie (Norsko, Švédsko, Dánsko), Spojené království, Německo a USA, byli předmětem sledování ve studii CVD-REAL 2 pacienti s DM2T v Austrálii, Kanadě, Izraeli, Japonsku, Singapuru a v Jižní Koreji.
Recentní publikace ukazují, že v oblasti Středního východu a asijsko pacifického regionu představuje populace diabetiků druhého typu nejvyšší počty a také nejrychlejší nárůst počtu nemocných. U Asiatů byl prokázán v případě DM2T dvojnásobný nárůst rizika smrti z kardiovaskulárních příčin a 67% nárůst rizika smrti ze všech příčin. Do klinického hodnocení je důležité zahrnout různé oblasti světa s rozdílnými charakteristikami pacientů, s odlišným výskytem nemocí i s různými modalitami léčby.
Metodika
Do sledování byli zařazeni dospělí pacienti s DM2T ve věku 18 let a více, kterým byly nově předepsány k léčbě inhibitory transportéru pro glukózu a sodík SGLT2 (sodium glucose cotransporter 2) nebo jiná perorálně užívaná nebo injekčně aplikovaná antidiabetika, včetně fixních kombinací obsahujících tato léčiva.
Do sledování a následné analýzy bylo po uplatnění
tzv. propensity skóre (1 : 1 pro vyvážení datových souborů)
zahrnuto 235 064 pacientů užívajících inhibitory SGLT2
a stejný počet pacientů, kterým byla podávána jiná
antidiabetická léčba. U zhruba 27 % pacientů bylo již
zjištěno kardiovaskulární onemocnění. Charakteristiky
sledovaných blíže popisuje tabulka 1.
Ve skupině inhibitorů SGLT2 připadají na jednotlivá léčiva následující expoziční časy: dapagliflozin 75 %, empagliflozin 9 %, ipragliflozin 8 %, kanagliflozin 4 %, tofogliflozin 3 % a luseogliflozin 1 %.
Jako primární hodnocený ukazatel byla stanovena mortalita ze všech příčin, jako sekundární měřené ukazatele pak hospitalizace pro srdeční selhání, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, velké kardiovaskulární příhody a kompozitní ukazatel složený ze všech předchozích.
Výsledky
V porovnání s pacienty užívajícími jiná
antidiabetika byly při podávání inhibitorů SGLT2 mortalita
ze všech příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání
sníženy o 40 % (mortalita o 49 %, hospitalizace
o 36 %). V případě infarktu myokardu došlo ke snížení
výskytu o 19 % a u cévní mozkové příhody
o 32 % (p < 0,001).
Výsledky analýzy prokázaly, že léčba inhibitory SGLT2 byla
spojena s nižším výskytem sledovaných kardiovaskulárních
ukazatelů, a to napříč sledovanými zeměmi, skupinami
pacientů a bez ohledu na přítomnost kardiovaskulárního
onemocnění (graf 1).
Výsledky jsou konzistentní i z hlediska různých
charakteristik pacientů, zdravotnických zařízení i podávání
jednotlivých zástupců inhibitorů SGLT2 a těmto faktorům
navzdory [1]. Výsledky studie CVD-REAL 2 dokládají přínos
inhibitorů SGLT2 napříč etniky v kontinuu kardiovaskulárního
rizika a tento přínos je možné označit jako tzv. class
effect.
Redakčně zpracovala PharmDr. Kateřina Viktorová