Přeskočit na obsah

Komentář: Dlouhodobá účinnost a bezpečnost siponimodu v léčbě sekundárně progresivní roztroušené sklerózy


Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění, které rozdělujeme dle klinického průběhu a některých dalších parametrů na několik forem. Nejčastější formou v době stanovení diagnózy je relabující remitující RS (RR RS), jež se týká asi 85 % pacientů. V dalším průběhu onemocnění dochází k přechodu do sekundárně progresivní formy RS (SP RS) u 20-40 % nemocných do 10 let a až u 50 % nemocných do 20 let od začátku onemocnění. Sekundárně progresivní forma je spojena se snížením výskytu relapsů (< 30 % pacientů prodělá relaps po zahájení progrese) a dochází k postupnému zhoršování postižení nezávisle na relapsech. Vývoj účinných a bezpečných terapií pro SP RS se ukázal jako velmi náročný úkol. Ačkoliv některé terapie modifikující onemocnění (disease modifying therapies, DMT) hodnocené u populace se SP RS, včetně natalizumabu, prokázaly příznivé účinky na potlačení zánětlivé aktivity, nepodařilo se doložit konzistentní efekt DMT na progresi invalidity. Siponimod je prvním lékem, který významně snížil riziko progrese invalidity a poklesu rychlosti zpracování kognitivních funkcí (dle Cognitive Performance Scale, CPS) v rozsáhlé studii fáze III u pacientů se SP RS (EXPAND), a navíc zmírnil aktivitu zánětlivého onemocnění [1].

Publikovaná kombinovaná analýza základní a rozšířené části studie EXPAND prokazuje konzistentní a trvalou účinnost siponimodu po dobu více než pěti let ve všech hodnocených klinických výsledcích a výsledcích na magnetické rezonanci (MRI) [2]. Tyto analýzy zdůrazňují přínos časnějšího zahájení léčby siponimodem. Současné studie podporují dvojí mechanismus účinku siponimodu, jak v oblasti periferní části imunitního systému, tak v oblasti imunity v centrálním nervovém systému, což vede k ovlivnění zánětu i neurodegenerativních pochodů. Dlouhodobá účinnost siponimodu u SP RS sledovaná v různých klinických ukazatelích (včetně fyzického a kognitivního postižení, relapsů a měření v rámci MRI vyšetření) se zdá být v souladu s tímto dvojím mechanismem účinku. Léčba siponimodem byla obecně dobře snášena i u relativně starších a více postižených pacientů v populaci této studie ve srovnání se studiemi jiných modulátorů sfingosin 1 fosfátových (S1P) receptorů. Výskyt a charakter nežádoucích účinků včetně závažných nežádoucích příhod byly v souladu se základní studií. Nebyly zaznamenány žádné případy progresivní multifokální leukoencefalopatie a byl potvrzen pouze jeden případ kryptokokové meningitidy hlášený v rámci prodloužené fáze studie. Dlouhodobá léčba siponimodem po dobu více než pěti let tedy nepřinesla nové neočekávané bezpečnostní signály této terapie [2].

Setrvalá klinická účinnost a konzistentní bezpečnostní profil potvrzují klinický prospěch z dlouhodobé léčby siponimodem u pacientů se SP RS. Přetrvávající rozdíly v klinických a MRI parametrech mezi pacienty léčenými siponimodem kontinuálně a těmi, kteří na terapii přešli po podávání placeba, zvýrazňují význam časnějšího zahájení léčby, jenž byl již opakovaně potvrzen v předešlých studiích v léčbě RS. Na základě této studie je siponimod aktuálně hrazen pro léčbu dospělých pacientů se SP RS splňujících následující kritéria: vstupní hodnota na škále disability (Expanded Disability Status Scale, EDSS) 4-6,5; prokázaná progrese disability o minimálně 1 stupeň EDSS u pacientů se vstupní hodnotou EDSS do 5,5 či o 0,5 stupně u pacientů se vstupní hodnotou EDSS více než 5,5; minimální doba trvání progrese disability šest měsíců nezávisle na relapsech; aktivní onemocnění s prokázanými relapsy (v průběhu předchozích dvou let před zahájením léčby siponimodem) nebo se zánětlivou aktivitou na MRI mozku (tj. gadolinium enhancující T1 léze nebo nová či zvětšující se T2 léze) [3]. Při přetrvávající klinické aktivitě onemocnění (více než jeden relaps) je možné přehodnotit průběh nemoci a pacienta převést na jinou léčivou látku eskalační linie léčby RR RS, která nebyla použita v předchozí linii léčby.

(Podrobnou zprávu o výsledcích analýzy více než pětiletých dat studie EXPAND přinesla Remedia 4/2022.)

Seznam použité literatury

  • [1] Kappos L, Bar‑Or A, Cree BAC, et al. Siponimod versus placebo in secondary progressive multiple sclerosis (EXPAND): A double‑blind, randomised, phase 3 study. Lancet 2018; 391: 1263–1273.
  • [2] Cree BAC, Arnold DL, Fox RJ, et al. Long‑term efficacy and safety of siponimod in patients with secondary progressive multiple sclerosis: Analysis of EXPAND core and extension data up to > 5 years. Mult Scler J 2022; 28: 1591–1605.
  • [3] Mayzent – indikační omezení úhrady. SÚKL. Dostupné na: https://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0238786 &tab=prices

Sdílejte článek

Doporučené