Studie ALPHEUS

Souhrn:
Moťovská Z. Studie ALPHEUS. Remedia 2021; 31: 158–159.
Studie ALPHEUS ověřovala, zda je tikagrelor efektivnější než klopidogrel při snižování rizika periprocedurální nekrózy myokardu u pacientů se stabilní koronární nemocí podstupujících vysoce rizikovou elektivní perkutánní koronární intervenci (PCI). Klinické hodnocení doložilo, že tikagrelor nebyl v tomto směru účinnější než klopidogrel a nezpůsobil zvýšení výskytu závažného krvácení, avšak zvýšil riziko mírného krvácení v průběhu 30 dnů po koronární intervenci.

Summary:
Motovska Z. ALPHEUS trial. Remedia 2021; 31: 158–159.
The ALPHEUS trial evaluated whether ticagrelor is more effective than clopidogrel in decreasing the risk of periprocedural myocardial necrosis in patients with stable coronary disease undergoing a very high‑risk elective percutaneous coronary intervention (PCI). The clinical study documented that ticagrelor was not more effective than clopidogrel in this manner and did not cause an increase in severe bleeding, although it increased a risk of mild bleeding in 30 days after the coronary intervention.

Key words: ticagrelor, clopidogrel, percutaneous coronary intervention

Úvod

Cílem multicentrické randomizované otevřené klinické studie ALPHEUS (Assessment of Loading With the P2Y₁₂ Inhibitor Ticagrelor or Clopidogrel to Halt Ischaemic Events in Patients Undergoing Elective Coronary Stenting) bylo ověřit, zda je tikagrelor efektivnější než klopidogrel při snižování rizika periprocedurální nekrózy myokardu u pacientů se stabilní koronární nemocí podstupujících vysoce rizikovou elektivní perkutánní koronární intervenci (percutaneous coronary intervention, PCI) [1]. Obě zkoušená léčiva působí jako inhibitory agregace krevních destiček antagonizací receptoru P2Y₁₂, tikagrelor představuje oproti klopidogrelu silnější inhibitor.

Uspořádání a výsledky studie

Studie byla provedena ve 49 nemocnicích ve Francii a České republice. Do studie byli zařazeni pacienti indikovaní k elektivní PCI, pokud měli alespoň jednu vysoce rizikovou charakteristiku (věk > 75 let, renální nedostatečnost, diabetes mellitus, index tělesné hmotnosti [BMI] > 30, anamnéza akutního koronárního syndromu za posledních 12 měsíců, ejekční frakce levé komory < 40 % a/nebo předchozí epizoda srdečního selhání, postižení více koronárních tepen, riziková procedura). Pacienti byli randomizováni buď k podávání tikagreloru v nasycovací dávce 180 mg a následně v dávce 90 mg dvakrát denně po dobu 30 dnů, nebo k podávání klopidogrelu v nasycovací dávce 300‒600 mg a následně v dávce 75 mg denně po dobu 30 dnů. Primárním kombinovaným cílovým ukazatelem byly infarkt myokardu 4. typu (a nebo  b) nebo velká myokardiální léze související s PCI, primárním bezpečnostním ukazatelem byl výskyt velkého krvácení. Výskyt obou sledovaných cílových ukazatelů se hodnotil do 48 hodin od PCI (nebo při propuštění z nemocnice, pokud nastalo dříve).

Do studie bylo zařazeno 1 910 pacientů, z nich 27 bylo vyřazeno. Primární hodnocený ukazatel efektivity se vyskytl u 334 (35 %) z 941 pacientů ve skupině s léčbou tikagrelorem a u 341 (36 %) z 942 pacientů ve skupině s klopidogrelem (poměr šancí [odds ratio, OR] 0,97; 95% interval spolehlivosti [confidence interval, CI] 0,80‒1,17; p = 0,75), graf 1A, B. Výskyt velkého krvácení se mezi oběma skupinami nelišil. Menší krvácivé příhody byly v průběhu třicetidenního sledování častěji pozorovány u léčených tikagrelorem (11 %) ve srovnání s léčenými klopidogrelem (8 %) ‒ OR 1,54; 95% CI 1,12‒2,11; p = 0,0070) [1].

Závěr

Studie ALPHEUS ukázala, že tikagrelor nebyl efektivnější než klopidogrel při snižování periprocedurální nekrózy myokardu po elektivní PCI a nezpůsobil zvýšení výskytu závažného krvácení, zvýšil ovšem riziko mírného krvácení v průběhu 30 dnů po koronární intervenci. Výsledky studie podporují použití klopidogrelu jako standardu péče u elektivní PCI.