Studie COLCOT

Souhrn:
Špinarová L, Špinar J, Vítovec J. Studie COLCOT. Remedia 2020; 30: 127–128.
Studie COLCOT sledovala podávání kolchicinu oproti placebu u pacientů časně po srdečním infarktu. Primárním složeným cílovým ukazatelem byly doba do kardiovaskulárního úmrtí, srdeční zástava, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo urgentní hospitalizace pro anginu pectoris, která byla ukončena revaskularizací. Pacienti, kteří byli léčeni, dosáhli tohoto cílového ukazatele v 5,5% oproti pacientům s placebem ‒ 7,1 % (p < 0,02). Výskyt nežádoucích účinků byl nízký a srovnatelný s placebem, včetně výskytu průjmů. Ve výskytu pneumonie byl zaznamenán pouze malý vzestup.

Summary:
Spinarova L, Spinar J, Vitovec J. COLCOT study. Remedia 2020; 30: 127–128.
COLCOT study evaluated the administration of colchicin compared with placebo in patients early after heart attack. Primary composite endpoint was the time to cardiovascular death, cardiac death, myocardial infarction, stroke or urgent hospitalization for angina pectoris resulting in revascularization. Treated patients reached this endpoint in 5.5% of cases compared with placebo patients – 7.1% (p < 0.02). The ocurrence of adverse reaction was low and comparable with placebo, including diarrhea. Only small increase in pneumonia was observed.

Key words: myocardial infarction, anti‑inflammatory treatment, atherosclerotic events, colchicin

Na sjezdu Americké kardiologické společnosti (American Heart Association, AHA) 2019 ve Filadelfii byly předneseny výsledky studie COLCOT (COLchicin Cardiovascular Outcome Trial), které byly následně publikovány v časopise New England Journal of Medicine [1]. Klinickou hypotézou, jež byla podkladem pro uskutečnění studie, je myšlenka, že zánětlivé pochody se mohou podílet na procesu aterogeneze a jejích komplikací. Protizánětlivá léčba by tak mohla mít své místo v ovlivnění aterosklerotických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.

Kolchicin je lék s protizánětlivými účinky využívaný pro léčbu dny a perikarditidy.

Studie COLCOT byla prováděna u pacientů časně po infarktu myokardu a měla posoudit účinnost kolchicinu na kardiovaskulární vývoj a dlouhodobou bezpečnost a tolerabilitu této léčivé látky.

Do studie bylo zařazeno celkem 4 745 pacientů, kteří byli maximálně 30 dnů po prodělaném srdečním infarktu. Nemocní byli randomizováni buď k podávání kolchicinu v dávce 0,5 mg, nebo placeba. Průměrná doba od prodělání srdečního infarktu činila 13,4 ± 10,2 dne u větve s kolchicinem versus 13,5 ± 10,1 dne v placebové větvi. Základní charakteristiku pacientů popisuje tabulka 1.

Nemocní zařazení do studie byli léčeni podle platných doporučení: reperfuze, antiagregační léčba, statiny, blokáda systému renin angiotenzin aldosteron (RAAS), léčba betablokátory (tab. 2).

Primárním složeným cílovým ukazatelem byly doba do kardiovaskulárního úmrtí, srdeční zástava, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo urgentní hospitalizace pro anginu pectoris ukončená revaskularizací. Sekundární cílové parametry představovaly komponenty primárního ukazatele ‒ spojený cílový ukazatel kardiovaskulárního úmrtí, infarktu myokardu nebo srdeční zástavy, celková mortalita. Délka sledování pacientů činila v průměru 23 měsíců.

Primární složený cílový ukazatel se vyskytl celkem u 5,5 % nemocných léčených kolchicinem oproti 7,1 % nemocných v placebové skupině (p < 0,02), graf 1. Při rozboru jednotlivých složek primárního cílového ukazatele se u pacientů léčených kolchicinem oproti placebové větvi vyskytlo kardiovaskulární úmrtí v 0,8 % vs. 1,0 %, srdeční zástava s resuscitací v 0,2 % vs. 0,3 %, srdeční infarkt ve 3,8 % vs. 4,1 %, cévní mozková příhoda v 0,2 % vs. 0,8 %, urgentní hospitalizace pro anginu pectoris s nutností revaskularizace v 1,1 % vs. 2,1 %. Celková mortalita se mezi skupinami nelišila: 1,8 % vs. 1,8 % (statisticky nevýznamně, NS).

Výskyt a závažnost nežádoucích účinků byly srovnatelné v obou větvích: 16,4 % v případě kolchicinu oproti 17,2 % u placeba (NS). Nejčastější byly gastrointestinální nežádoucí účinky (17,5 % vs. 17,6 %; NS), nebyl zaznamenán rozdíl ve výskytu průjmu (9,7 % vs. 8,9 %).

Rozdíly nebyly zaznamenány ve výskytu gastrointestinálního krvácení (0,3 % vs. 0,2 %), všech infekcí (2,2 % vs. 1,6 %), septického šoku (0,1 % vs. 0,1 %), hospitalizací pro srdeční selhání (1,1 % vs. 0,7 %), malignit (1,8 % vs. 2,0 %), anémie (0,6 % vs. 0,4 %), leukopenie (0,1 % vs. 0,1 %) nebo trombocytopenie (0,1 % vs. 0,3 %). Nepatrný vzestup ve výskytu pneumonie se objevil u 21 pacientů (0,9 %) v kolchicinové skupině oproti devíti pacientům (0,4 %) ve skupině s placebem. Jednalo se však o velmi nízké počty nemocných.

Kolchicin v dávce 0,5 mg podaný pacientům časně po srdečním infarktu snižuje riziko rozvoje celkových ischemických kardiovaskulárních příhod o 23 %. Výskyt nežádoucích účinků byl v kolchicinové skupině nízký a srovnatelný s placebem, včetně výskytu průjmů. Zaznamenán byl pouze malý vzestup ve výskytu pneumonie. Do budoucna jsou žádoucí studie s kolchicinem u jiných vysoce rizikových pacientů.