Studie MARINER
Souhrn:
Špinarová L, Špinar J, Vítovec J. Studie MARINER. Remedia 2019; 29: 147–148.
Studie MARINER měla za cíl zjistit, zda by podávání rivaroxabanu po dobu několika týdnů snížilo riziko hluboké žilní trombózy nebo nefatální či fatální plicní embolie. Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii u nemocných se zvýšeným rizikem žilního tromboembolismu. Při podávání rivaroxabanu nedošlo ke snížení výskytu tohoto cílového ukazatele. Byl naznačen trend k prospěchu pro nemocné bez renální insuficience, kteří užívali dávku 10 mg rivaroxabanu. Výskyt velkého krvácení byl v celé studii velmi nízký
Summary:
Spinarova L, Spinar J, Vitovec J. MARINER trial. Remedia 2019; 29: 147–148.
The MARINER trial was designed to optimise the benefit/risk profile of several-week administration of rivaroxaban for prevention of symptomatic venous thrombembolism, non-fatal or fatal pulmonary embolism. Administration of rivaroxaban did not influence this endpoint. There was a beneficial trend in patients without renal insuficiency who were taking the dose of 10 mg rivaraxoban. Overall, the risk of major bleeding was very low.
Key words: risk, thrombosis, embolism, rivaroxaban, clinical study
Ve dnech 25.−29. srpna 2018 se konal Evropský kardiologický kongres v Mnichově, Německo, kterého se zúčastnilo přes 30 000 kardiologů z celého světa. V rámci sekce HOT lines byla prezentována i klinická studie MARINER (Medically Ill Patient Assessment of Rivaroxaban versus Placebo IN Reducing Post Discharge Venous Thrombo Embolism Risk), jejíž výsledky zde uvádíme.
Nemocní, kteří jsou hospitalizováni pro závažné onemocnění a upoutáni delší dobu na lůžku, jsou ohroženi vysokým rizikem trombózy a embolie, proto se zvažuje tromboprofylaxe. Tato tromboprofylaxe se v současnosti provádí především subkutánní injekcí nízkomolekulárního heparinu a studie MARINER měla za cíl zjistit, zda by nebylo vhodné podávání moderních antikoagulancií, konkrétně rivaroxabanu po dobu několika týdnů. Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou studii u nemocných se zvýšeným rizikem rozvoje žilního tromboembolismu posuzovaným podle modifikovaného skóre International Medical Prevention on Venous Thromboembolism (IMPROVE), které muselo mít hodnotu > 4, nebo v rozmezí 2−3 a současně minimálně dvojnásobné hodnoty D dimerů.
Studie probíhala v 36 zemích, 671 centrech na šesti kontinentech. V České republice bylo zařazeno 231 nemocných z celkového počtu 12 024 randomizovaných pacientů. Nemocní byli randomizováni k podávání 10 mg rivaroxabanu (dávka byla snižována na 7,5 mg při renální insuficienci definované jako clearance kreatininu [CrCl] ≥ 30 až < 50 ml/min) nebo placeba po dobu 45 dní. Primární cílový ukazatel byl složený: hluboká žilní trombóza a nefatální plicní embolie nebo úmrtí na tromboembolickou nemoc. Primární bezpečnostní cílový ukazatel představovalo velké krvácení.
Primární složený cílový ukazatel se vyskytl u 50 z 6 007 (0,83 %) nemocných ve skupině s rivaroxabanem a u 66 z 6 612 (1,10 %) nemocných, kterým bylo podáváno placebo (poměr rizik, hazard ratio [HR], 0,76, p = 0,136). U pacientů, kteří užívali 10 mg rivaroxabanu a měli zachované renální funkce, byla účinnost lepší než u pacientů s dávkou rivaroxabanu 7,5 mg a se sníženými renálními funkcemi (graf 1A, B). Nefatální venózní tromboembolie byla zaznamenána u 0,18 % nemocných léčených rivaroxabanem a u 0,42 % v placebové skupině (p < 0,023). Výskyt úmrtí na venózní tromboembolismus do 45 dnů se nelišil, činil 0,72 % vs. 0,77 %; nelišil se rovněž zaznamenaný výskyt úmrtí na plicní embolii – 0,05 % vs. 0,08 % – či výskyt jakéhokoliv jiného úmrtí, představoval 0,67 % vs. 0,68 %.
Velké krvácení se vyskytlo u 17 z 5 982 (0,28 %) nemocných ve skupině, kde byl podáván rivaroxaban, a u 9 z 5 980 (0,15 %) nemocných z placebové skupiny (p = 0,124). Malé krvácení se častěji vyskytlo ve skupině léčené rivaroxabanem (85; 1,42 %) oproti placebu (51; 0,85 %), p < 0,004.
Studie dospěla k závěru, že rivaroxaban podávaný preventivně po dobu 45 dní nesnížil významně výskyt složeného cílového ukazatele venózní fatální či nefatální tromboembolie ve srovnání s placebem. Výskyt velkého krvácení v celé studii byl velmi nízký. Byl naznačen trend k prospěchu pro nemocné bez renální insuficience (CrCl ≥ 50 ml/min), kteří užívali dávku 10 mg rivaroxabanu.
Seznam použité literatury
- [1] Spyropoulos AC, Ageno W, Albert GW, et al. Rivaroxaban for Thromboprophylaxis after Hospitalization for Medical Illness. N Engl J Med 2018; 379: 1118−1127.