Epidemiologie nejčastějších urologických malignit
Nejčastějším urologickým zhoubným nádorem je karcinom prostaty. V incidenci následuje karcinom močového měchýře a karcinom parenchymu ledviny, který je z této skupiny onemocnění spojen s nejvyšší mortalitou. Křivka incidence všech tří onemocnění u nás i ve světě stále stoupá, ale křivka mortality buď stagnuje nebo klesá.
Nejčastějšími urologickými zhoubnými nádory jsou nádory prostaty, močového měchýře a ledvin.
Karcinom ledviny
Karcinom parenchymu ledviny (RCC) tvoří 85 % všech maligních nádorů ledvin. Současně tvoří 2–3 % všech solidních nádorů u dospělých. Po karcinomu prostaty a karcinomu močového měchýře je třetím nejčastějším urologickým nádorem, ale jednoznačně je z této skupiny spojen s nejvyšší mortalitou. Přibližně 40 % nemocných s RCC zemře na své onemocnění, v porovnání s 20 % z těch, co onemocní karcinomem prostaty nebo močového měchýře [1]. Jeho největší výskyt je mezi 50.–70. rokem života, ale vůbec není vzácností nález RCC u nemocného ve čtvrtém decenniu. Opakovaně se také setkáváme s novými nemocnými v nižších věkových skupinách (v třetím, ale i druhém decenniu). Zhoubný nádor ledviny se vyskytuje dvakrát častěji u mužů než u žen.
Každoročně je zjištěno v Evropské unii dvacet tisíc a v USA třicet tisíc nových nemocných s touto diagnózou [1]. Jak vyplývá z údajů International Agency for Research on Cancer (IARC) z roku 2002, při srovnání incidence nádorů ledvin zaujímá Česká republika v počtu nových onemocnění celosvětově první místo. K srovnání výskytu onemocnění mezi jednotlivými zeměmi se využívá incidence přepočtené na světový standard (ASR-W). Věkově standardizovaná incidence (Age Standardized Rate, ASR) je váženým průměrem věkově specifických incidencí. Vyjadřuje, jaký by byl počet případů na 100 000 osob, kdyby zkoumaná populace měla stejnou věkovou strukturu jako populace standardu. Při výpočtech se používá evropský (E) nebo světový (W) standard – teoretická populace přibližně odpovídající poměrem počtů osob ve věkových kategoriích příslušné reálné populaci. Takto vypočítaná hodnota ASR je pouze odhadem skutečné populační hodnoty, kdy přesnost tohoto odhadu je vyjádřena intervalem spolehlivosti, který s určitou pravděpodobností (standardně 95 %) obsahuje tuto skutečnou populační hodnotu [2].
Incidence parenchymových zhoubných nádorů ledvin [2] u nás v roce 2005 představovala 26,8/100 000 osob a mortalita ve stejném období 11,34/100 000 osob. Při rozlišení podle pohlaví byla v této době udávána
incidence onemocnění u mužů 34,82/100
000 a u žen 19,32/100 000. Hrubá mortalita byla u mužů 14,67 a u žen 8,15 ve stejném roce. Nejvyšší incidence onemocnění je u nás mezi 65.–69. rokem a nejvyšší mortalita mezi 70.–74. rokem
života. Při posouzení časového vývoje
v celé
naší populaci incidence RCC neu
stále stoupá, ale mortalita zvolna klesá (
graf 1
). Přes určité výkyvy má v poslední
době křivka vyjadřující časový vývoj inde
xu mortalita/incidence (poměr počtu
zemřelých k počtu nově diagnostikovaných nemocných) klesající charakter (
graf 2
). V uvedeném roce byl u nás hlášen nově diagnostikovaný nádor ledviny u 1742
mužů a u 1014 žen. Na více než 100%
zvýšení incidence zhoubných nádorů parenchymu ledviny v posledních dvaceti letech se podílí jistě více faktorů, které však zatím nejsme schopni dobře definovat. Významné zvýšení absolutního počtu diagnostikovaných karcinomů ledviny u nás dnes již jistě nelze přičítat jen náhodné diagnostice asymptomatických nádorů. Navíc
dochází-li k uvedenému nárůstu za situa
ce, kdy sousední Slovensko se významněji neliší od okolních zemí – Německa, Rakouska a Polska (
tab. 1
). Asi 4 % nádorů ledvin jsou označována jako hereditární, ostatní jsou sporadické. Zastoupení nemocných s generalizovaným onemocněním v době diagnózy kolísá u rozličných autorů od 13 % do 48 % [3]. V roce 2005 byly u nás vzdálené metastázy přítomny u 378 z 2756 nově hlášených nemocných (13 %).
Karcinom močového měchýře
Nádory močového měchýře jsou druhou nejčastější urologickou malignitou a sedmým nejčastějším zhoubným nádorem vůbec (3,2 %). Představují 7 % všech zhoubných nádorů u mužů a 3 % u žen. V roce 2000 bylo toto onemocnění ve světě nově diagnostikováno u 260 000 mužů a u 76 000 žen. Poměr mezi počtem mužů a žen s nádorem močového měchýře je udáván 3 : 1. Průměrný věk v době zjištění onemocnění je 65 let. Při jeho záchytu má 85 % nemocných zjištěno lokální one
mocnění a 15 % nemocných má přítom
ny buď uzlinové nebo vzdálené metastázy.
Nejvyšší incidence karcinomu močového
měchýře je v Evropě, severní Americe
a v Austrálii. V Evropě, kde je sedmou
nej
častější malignitou u mužů a čtrnáctou
u žen, každoročně zemře na toto onemocnění při
bližně 36 500 mužů a 13 000 žen. Nejvyš
ší mortalita je v evropských zemích pozorována ve státech jižní a východní Evropy u mužů a v zemích severní a východní Evropy u žen. V žebříčku zemí podle mortality jsou na prvním místě dánští muži a ženy. Nejnižší mortalita je u mužů ve Finsku a u žen na Ukrajině [4]
.
Incidence zhoubných nádorů močového měchýře v ČR v roce 2005 představovala 24,16/100 000 osob (36,52/100 000 mužů, 12,38/100 000 žen). Mortalita byla u nás ve stejné době 7,77/100 000 osob (11,81/100 000 mužů, 3,91/100 000 žen). Nejvyšší incidence i mortalita je u nás ve věkové skupině 70–74 let [2]. Přes rostoucí incidenci onemocnění u obou pohlaví (
graf 3
) zůstává mortalita na stejné úrovni a index mortalita/incidence vykazuje klesající trend (
graf 4
). Při srovnání s evropskými zeměmi [2, 4] je Česká republika na
čtrnáctém místě v incidenci a na šestnác
tém místě v mortalitě (
graf 5
). V roce 2005 bylo u nás diagnostikováno toto onemocnění
u 2477 pacientů. U 1127 nemocných se
jednalo o I. klinické stadium (45 %) a 119 nemocných (5 %) mělo v době diagnózy již nález metastáz.
Karcinom prostaty
V současné době patří karcinom prostaty – nejčastější urologický maligní nádor – mezi hlavní problémy medicíny u mužů. Ročně je diagnostikován přibližně u 2,6 milionu evropské mužské populace. Mezi zhoubnými nádory mužů zaujímá s 11 % třetí místo za plicními nádory (22 %) a nádory kolona a rekta (12 %) [5]. Karcinom prostaty je zodpovědný za úmrtí 9 % mužů na zhoubné nádory v Evropské unii [6]. Jeho incidence vykazuje velké regionální rozdíly. V Evropě je nejvyšší incidence karcinomu prostaty ve Švýcarsku (90,9; ASR-W), následují skandinávské země s maximem ve Finsku (80,4; ASR-W) a Norsku (81,8;
ASR-W). Ve Švédsku byl v roce 2004 kar
cinom prostaty (36 %) nejčastějším zhoubným nádorem u mužů [7]. Nejnižší incidence onemocnění je udávána naopak ve státech na jihu Evropy. Česká republika [2] se svou
incidencí karcinomu prostaty 38,1 (ASR-
W)
řadí zhruba doprostřed (16. místo) žebříč
ku evropských zemí. Na pořadí zemí v tom
to žebříčku má nepochybně vliv nejen úroveň samotného zdravotnictví, ale i úroveň zdravotní statistiky v příslušném státě. Vyšší výskyt onemocnění je také pozorován v rozvinutých
zemích, kde karcinom prostaty představuje 15 % všech maligních nádorů mužů [8]. Incidence karcinomu prostaty stoupá s věkem, s vrcholem v sedmém a osmém decenniu. Tři čtvrtiny nemocných s tímto onemocněním jsou v době diagnózy starší šedesáti pěti let.
V ostatních zemích světa karcinom prostaty též vykazuje regionální rozdíly, s nejnižší incidencí v Asii, zejména v Japonsku a Číně. Na této skutečnosti se podílejí především genetické a environmentální faktory.
Celosvětovému žebříčku vévodí USA s incidencí 124,8 (ASR-W). Vrchol křivky vyjadřující vývoj incidence karcinomu prostaty v této zemi byl zaznamenán v roce 1992, přibližně pět let poté, co bylo do klinické praxe zavedeno vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA). V následujících letech pak tato křivka začala klesat. Riziko vzniku onemocnění je u bílých Američanů 17,6 % a u Afroameričanů 20,6 %, s rizikem úmrtí na tento nádor 2,8 % pro první a 4,7 % pro druhou skupinu osob. Incidence a mortalita karcinomu prostaty vykazuje tedy rasové rozdíly a je zřejmé, že Afroameričané mají prokazatelně nejvyšší udávanou incidenci karcinomu prostaty na světě.
V České republice [2] byla v roce 2005 (poslední dostupná data) incidence karcinomu prostaty 96,87/100 000, s absolutním počtem 4846 nových nemocných. U 10 % nemocných byly v době hlášení
onemocnění přítomny vzdálené metastá
zy, v porovnání s téměř 23% zastoupením o deset let dříve. I u nás stoupá incidence onemocnění s věkem (
tab. 2
), s vrcholy mezi sedmdesátým a osmdesátým rokem. Mortalita představovala ve stejném roce 28,52/100 000 s absolutním počtem 1427 úmrtí na toto onemocnění. Přestože inci
dence karcinomu u nás stále stoupá,
rostoucí
trend mortality je pozvolný (
graf 6
)
a v roce 2005 byla mortalita stejná jako v roce 1994 (
tab. 3
). Na této skutečnosti se jistě podílí nižší procento nemocných s metastatickým onemocněním. I v České republice vykazuje výskyt onemocnění regionální rozdíly (
graf 7
). Dle komentáře autorů uvedeného grafu [2] vyjadřuje incidence a mortalita dané diagnózy v jednotlivých krajích rizikovost výskytu zhoubného nádoru. Je však ovlivněna i dalšími faktory jako například rozdíly v demografické struktuře populací v jednotlivých krajích. S těmito rozdíly je nutno počítat při interpretaci těchto dat. Křivka vývoje mortality na karcinom prostaty nekopíruje jeho zvyšující se incidenci, i navzdory tomu, že jsme podle letos publikované analýzy [9] vývoje mortality zařazeni do skupiny zemí se vzrůstající mortalitou a incidencí karcinomu prostaty. Podle volně dostupných dat [2] křivka mortality v posledních deseti letech stagnuje a index mortalita/incidence, vyjadřující poměr počtu zemřelých k počtu nově diagnostikovaných nemocných, má u nás od roku 1989 jednoznačně sestupný trend (
graf 8
).
Na modelu severských zemí Evropy lze dokumentovat vývoj incidence a mortality karcinomu prostaty ve vyspělých zemích za posledních dvacet let. Stejně jako v dalších rozvinutých státech došlo v devadesátých letech v tomto regionu k vzestupu incidence po zavedení PSA do praxe. Postupně se ale nárůst úmrtnosti zastavil a pak začal klesat [10, 11], což je dáváno do souvislosti s kurativním efektem léčby onemocnění v jeho časných stadiích [9].
Závěr
Trend incidence u tří nejčastějších urologických malignit vykazuje vzrůstající charakter, ale křivka vyjadřující mortalitu na tato onemocnění nekopíruje stoupající křivku incidence. Vývoj křivky indexu mortalita/incidence pro všechna tři onemocnění má klesající trend. Jakým způsobem se na tomto poklesu může podílet skladba zastoupení jednotlivých stadií, nelze z výše uvedených dat určit. Zřejmé je jen vyšší zastoupení nižších klinických stadií onemocnění u nádorů ledvin a močového měchýře, u nádorů prostaty je v období 1994–2004 přibližně shodné.
Seznam použité literatury
- [1] Pantuck AJ, Zisman A, Belldegrun AS. The changing natural history of renal cell carcinoma. J Urol 2001b; 166: 1611–1623.
- [2] Dušek L, et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice in www.svod.cz, navštíveno 1. 8. 2008.
- [3] Kawaciuk I. Prognóza karcinomu ledviny. Praha, Galén 2005.
- [4] Tyczynski JE, Parkin DM. Bladder cancer in Europe. ENCR 3, Sept. 2003 in www.encr.com.fr
- [5] Bray F, Sankila R, Ferlay J, Parkin DM. Estimates of cancer incidence and mortality in Europe in 1995. Eur J Cancer 2002; 38: 99–166.
- [6] Black RJ, Bray F, Ferlay J, Parkin DM. Cancer incidence and mortality in the European Union: cancer registry data and estimates of national incidence for 1990. Eur J Cancer 1997; 33: 1075–1107.
- [7] Cancer incidence in Sweden 2004. The National Board of Health and Welfare: Stockholm 2005.
- [8] Parkin DM, Bray FJ, Devesa SS. Cancer burden in the year 2000. The global picture. Eur J Cancer 2001; 37 (Suppl.): S4–66.
- [9] Bouchardy C, Fioretta G, Rapiti E, et al. Recent trends in prostate cancer mortality show a continuous decrease in several countries. Int J Cancer 2008; 123: 421–429.
- [10] Kvale R, Auvinen A, Adami HO, et al. Interpreting trends in prostate cancer incidence and mortality in the five Nordic countries. J Natl Cancer Inst 2007; 99: 1881–1887.
- [11] Damber JE, Aus G. Prostate cancer. Lancet 2008; 371: 1710–1721.[1] Pantuck AJ, Zisman A, Belldegrun AS. The changing natural history of renal cell carcinoma. J Urol 2001b; 166: 1611–1623.
- [2] Dušek L, et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice in www.svod.cz, navštíveno 1. 8. 2008.
- [3] Kawaciuk I. Prognóza karcinomu ledviny. Praha, Galén 2005.
- [4] Tyczynski JE, Parkin DM. Bladder cancer in Europe. ENCR 3, Sept. 2003 in www.encr.com.fr
- [5] Bray F, Sankila R, Ferlay J, Parkin DM. Estimates of cancer incidence and mortality in Europe in 1995. Eur J Cancer 2002; 38: 99–166.
- [6] Black RJ, Bray F, Ferlay J, Parkin DM. Cancer incidence and mortality in the European Union: cancer registry data and estimates of national incidence for 1990. Eur J Cancer 1997; 33: 1075–1107.
- [7] Cancer incidence in Sweden 2004. The National Board of Health and Welfare: Stockholm 2005.
- [8] Parkin DM, Bray FJ, Devesa SS. Cancer burden in the year 2000. The global picture. Eur J Cancer 2001; 37 (Suppl.): S4–66.
- [9] Bouchardy C, Fioretta G, Rapiti E, et al. Recent trends in prostate cancer mortality show a continuous decrease in several countries. Int J Cancer 2008; 123: 421–429.
- [10] Kvale R, Auvinen A, Adami HO, et al. Interpreting trends in prostate cancer incidence and mortality in the five Nordic countries. J Natl Cancer Inst 2007; 99: 1881–1887.
- [11] Damber JE, Aus G. Prostate cancer. Lancet 2008; 371: 1710–1721.