Jaké masky si nasazujeme ve stresu?
Kouč a konzultant Mgr. Hynek Glos se ve své přednášce zaměřil na psychologické potřeby člověka a důsledky jejich nenaplnění. Prezentace byla nejen příjemným zpestřením programu odborné akce, ale také užitečným zdrojem poznatků, na jejichž základě je možné zlepšovat jak osobní vztahy, tak vztahy v pracovním kolektivu a komunikaci s pacienty. K osvojení prezentovaných informací přispělo i zapojení publika.
Ve stresových situacích se projevuje, jaké masky si nevědomě – a jen zřídka vědomě – nasazujeme. Zdroj tohoto jednání má souvislost s našimi psychologickými potřebami. Uvedený koncept vychází z transakční analýzy a psychologem a psychoterapeutem Taibi Kahlerem byl rozpracován do uchopitelné podoby. Psychologických potřeb může být celá řada a platí, že každého z nás vedou určité vědomé a nevědomé touhy k jejich naplnění.
Psychologické potřeby
Psychologická potřeba je tedy silná touha po vědomém nebo nevědomém naplnění. Její pozitivní naplnění vede k motivaci a k pohodě, její negativní naplnění k nedorozumění a ke konfliktům. A právě v těchto situacích si nasazujeme masky.
Často je tento proces spojen s významnou změnou v našem životě, ať už z pohledu toho, co nás čeká v budoucnu, nebo se jedná o změnu, která nás nějakým způsobem zasáhla v minulosti. Taková změna je poměrně silným působkem k tomu, abychom se v určitém okamžiku cítili ohroženi a spustila se řada emočních procesů. Vlivem toho pak dochází k nasazování masek.
Abychom na tuto situaci byli připraveni a dokázali na ni reagovat, je dobré znát své psychologické potřeby. Těchto potřeb je celkem osm a má je každý z nás, některé z nich jsou však pro nás více či méně významné.
- Časová struktura – potřeba plánování dne, budoucího dění atp.
- Uznání práce – výsledku pracovní činnosti, ale také snahy, přidané hodnoty, kterou jsme do věcí vložili.
- Uznání názorů.
- Ocenění osoby – touha po tom, aby nás lidé měli rádi bez ohledu na to, jestli jsme něco dokončili nebo vyslovili nějaký oceněníhodný názor.
- Uspokojení smyslů – ve významu pěkného uspořádání věcí kolem nás, příjemného prostředí atp.
- Samota.
- Kontakt.
- Incident – potřeba posouvat věci dál, nenudit se atp.
Masky
Uvedené potřeby máme v různé míře a různým způsobem seřazeny. Pokud se nám to daří, snažíme se naplnit své psychologické potřeby přirozeně pozitivním způsobem. Pokud se nám to nedaří, nemáme k tomu podmínky, jsme málo chváleni atd., podvědomě začneme svoje potřeby naplňovat negativním způsobem, a to nebývá příjemné pro naše okolí.
První maska, kterou si nasazujeme a jíž se projevuje např. vztek, zloba a frustrace, je maska útočníka. Druhá – charakterizovaná ublížeností, smutkem, strachem aj. – je maska oběti, která se vyhýbá přímé konfrontaci. Třetí je maska obviňovače až manipulátora. Jejím prostřednictvím obviňujeme okolí z toho, že může za naše chyby, že přispělo k naší nepohodě.
Každá z masek se v průběhu života v podstatě nemění, až na výjimky např. pod vlivem určitých závažných životních událostí nebo velkého dlouhotrvajícího stresu. Do jisté míry nás tedy maska charakterizuje a lze na jejím základě predikovat určité chování při stresu. Útočník používá zejména slovní agresi, oběť má tendence vztahovat chyby k sobě, litovat se, propadat pocitu méněcennosti. Obviňovač a manipulátor funguje lépe skrytě, vytváří určitá dramata a napětí z věcí, jimiž manipuluje, snaží se okolí dostat do nepříjemných situací.
Maska je poměrně zřetelným projevem toho, že člověk prožívá nějaký stupeň stresu, který je příčinou tohoto viditelného chování.
Jak tyto masky sejmout?
Snímání těchto masek je velmi důležité, pokud bychom to nedělali, hrozí nám, že se propadneme do stavu zoufalství. Zakladatel transakční analýzy Eric Berne tento stav popsal jako pocit, že už nic nemá smysl a není třeba nic dělat. Cílem řešení této situace je najít mechanismus sejmutí nejprve pro sebe a poté přemýšlet nad tím, jak pomoci druhým. Kdo nemá naplněné vlastní potřeby, nedokáže sejmout svoji masku nebo situaci předejít, nedokáže pomáhat ani druhému člověku.
Osm psychologických potřeb v seskupení po jednom nebo po dvou vytváří šest různých částečně provázaných typů. Například první dvojici tvoří potřeba uznání práce doprovázená potřebou časové struktury a při negativním naplnění si jedinec nasazuje masku útočníka. Druhá dvojice spojuje zvýrazněnou potřebu ocenění osoby a uspokojení smyslů a v negaci se projevuje maskou oběti. Tato seskupení psychologických potřeb a projevy při jejich pozitivním a negativním naplnění ukazuje tabulka 1.
„Při nenaplnění psychologické potřeby nastává stres, který může způsobit konflikt. To je důvod, proč by nám u těch nejbližších nebo u kolegů, klientů, pacientů mělo záležet na tom, aby jejich psychologické potřeby naplněny byly,“ shrnul závěrem Mgr. Glos.
Kompletní zápis z akce EVOLUTION by Merck 2024 najdete na https://www.remedia.cz/specialy/evolution-by-merck/