Léčba pacientů s migrénou a nadužíváním medikace
Poslední sdělení přednesla profesorka Patricia Pozo‑Rosich (Barcelona, Španělsko) a zabývala se přístupem k pacientům s bolestmi hlavy a nadužíváním medikace. Hned na počátku prezentovala začarovaný kruh pacienta, ze kterého se nemocný těžce sám dokáže dostat. Hlavními pilíři problému jsou ve zkratce nedostatečná odpověď na preventivní terapii, často s nereálným očekáváním ze strany pacienta, společně s postupnou chronifikací migrény vedoucí k frustraci a k uchylování se k nadužívání léčiv akutní terapie, které opětovně zhoršuje účinnost zavedené preventivní medikace.
Prvním a základním bodem pro to, jak se dostat z kruhu ven, je dle profesorky Pozo‑Rosich nutnost edukace. Edukace jak samotného pacienta, tak široké odborné veřejnosti. Navrhuje přenést spoluodpovědnost za vlastní zdraví na pacienta a příkladně mu problém nadužívání léčiv a jeho důsledky vysvětlit i s pomocí záznamového deníku. Výhodou je také psychologická podpora či rozhovor s pacienty se stejnými potížemi (tzv. shared experience). U odborné veřejnosti významně doporučuje právě práci se záznamovým deníkem a jeho pravidelné kontroly spolu s motivujícím pohovorem směrem k nemocnému. Také obecně upozornila na riziko komercializace problémových a návykových léčiv.
Druhým bodem je pak rozhodnutí, zda u pacienta zahájit profylaktickou terapii bez omezení akutní medikace, nebo nejprve detoxikovat (omezit nadužívanou akutní medikaci nebo ji vyměnit za jinou lékovou skupinu) a nasadit profylaktickou terapii případně s odstupem. Zatím neexistuje jednoznačné doporučení, který postup zvolit, a mnohdy se jedná o vzájemnou dohodu mezi lékařem a pacientem [5]. Ovšem musíme mít na paměti, že přísná detoxikace může přinést pacientovi další psychické potíže a stres, a tedy ne pro všechny nemocné je optimální volbou. Z dostupných dat prozatím vyplývá, že mezi oběma přístupy není významný rozdíl v konečném efektu na snížení počtu MMD a MHD [6]. Rovněž profesorka Pozo‑Rosich prezentovala data, která ukazují, že nadužívání medikace u pacientů není prediktivním faktorem odpovědi na anti‑CGRP terapii.
Třetím bodem managementu nadužívání léčiv je pravidelná kontrola a vedení. Přednášející sdílela několik příběhů svých pacientů, u kterých volila jako první přístup s detoxikací. Většina těchto nemocných se shodla, že nejhorší byly počátky přerušení užívání medikace, nicméně po důkladné edukaci a opakované motivaci ze strany lékaře a s pomocí rodiny a přátel své těžkosti po několika týdnech překonali.
Na konci svého sdělení se profesorka Pozo‑Rosich věnovala otázce gepantů – malých molekul cílících na CGRP dráhu a užívaných jak v akutní, tak v preventivní terapii migrény. Právě s nízkým biologickým poločasem těchto molekul a jejich užíváním na denní bázi vyvstala otázka, zda nebudou indukovat bolest hlavy z nadužívání medikace. Z dostupných dat, která přednášející představila, vyplývá, že pravidelné užívání gepantů je z tohoto hlediska spíše bezpečné a zvýšené riziko nadužívání nehrozí. Nicméně podotkla, že se jedná o novější molekuly a bude jistě potřeba dlouhodobější sledování [7].